Zrestaurovanou sochu tzv. Cholinské madony, ukradené roku 1996 z farního kostela v Cholině, představili v pondělí 6. prosince pracovníci památkového oddělení olomouckého arcibiskupství při tiskové konferenci. O významu sochy promluvili arcibiskup Jan Graubner, hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík, cholinský farář P. Josef Trtík a restaurátorka Miroslava Trizuljaková. Olomoucký arcibiskup zdůraznil, že Cholinská madona nemá pro nás jen historickou či uměleckou hodnotu, ale i duchovní význam, jakkoli je gotická plastika spojena se starobylým poutním místem.
Při konferenci padla kromě úvah o duchovním významu i důležitá poznámka o ochraně památek obecně: podle Graubnera je potřeba „zabezpečení srdcí“, tedy úcta lidí ke kulturním památkám, a nikoli jen fyzická ochrana chrámů. Hejtman Tesařík uvedl, že Olomoucký kraj věnuje památkám značnou pozornost a podpořil restaurování originálu i následnou výrobu kopie Cholinské madony částkou 200 000 Kč. Cílem je, aby kopie po dokončení byla vystavena alespoň na určitou dobu v sídle krajského úřadu.
Farář P. Josef Trtík připomněl, že farnost po deset let intenzivně modlila za nalezení sochy, která byla po dlouhou dobu ukryta u vídeňského starožitníka. Alena Jemelková ze sowho památkového oddělení Olomouckého arcibiskupství shrnula předchozí kroky, jejichž výsledkem bylo zahájení restaurování díky finanční podpoře kraje. Restaurování původně stálo 104 tisíc korun, což pokryla dotace a zbytek nákladů doplnila farnost. Restaurátorka Miroslava Trizuljaková vysvětlila postup prozkoumání a restaurování navrácené sochy, včetně rozhodnutí ponechat některé původní retuše, které měly význam pro dokreslení gotického dojmu.
Madona, dřevěná plastika vysoká kolem 130 cm, byla vytvořena kolem roku 1405 v období krásného slohu a zobrazuje Pannu Marii podávající jablko Ježíškovi. Podle odborného posouzení patří mezi nejvýznamnější památky Olomouckého kraje a bývá nazývána i jako Ochránkyně Hané. Odcizení Madony z cholinského kostela Nanebevzetí Panny Marie se datuje na 10. července 1996. V roce 2006 Informoval Interpol, že zajištěná dřevěná socha Madony s Ježíškem pravděpodobně pochází z České republiky. Arcibiskupství proto zahájilo řízení o navrácení sochy a po několika soudních stáních se madona vrátila do cholinské farnosti v lednu 2009.
Odborná komise po prohlídce konstatovala nutnost zrestaurovat původní plastiku a napravil neodborné zásahy. Práce mohly začít díky podpoře Olomouckého kraje a ujala se jich Miroslava Trizuljaková, kterou bylo potřeba pověřit řešením akutního havarijního stavu. Dřevo s původními zbytky polychromie bylo zpevněno a tento krok zabránil dalšímu chátrání památky. Následně vznikla i myšlenka zhotovení věrné kopie sochy, která by při bezpečnostních důvodech mohla originál nahradit, aby bylo možné veřejně vystavovat repliku a originál uchovat.
V rámci samotného restaurování došlo k detailnímu zkoumání a k zajištění nového stavu. Výsledkem bylo stabilizování a očisťování povrchů, včlenění nových podkladových vrstev, retuše a doplnění chybějících částí. Původní zlacené plochy byly očištěny a restaurovány s použitím historicky věrných technik; zlacení bylo doplněno plátkovým zlatem na bolus a doplňky korunek byly opraveny a zrestaurovány. Nakonec byla zrestaurovaná Madona připravena k prezentaci pro veřejnost v Arcidiecézním muzeu po dokončení kopie, která by umožnila výstavy i bez ohrožení originálu.
Další součástí restaurování byla problematika Havraně u Mostu: původní socha Madony z Havraně nese název Madona z Havraně a svědčí o trvalé náboženské a historické hodnotě regionu. Předchozího stavu, kdy byla socha poškozena vlhkostí a hmyzem, se restaurátoři snažili korigovat a doplnit. Z popisu vyplývá, že plastika má 109 cm výšky a v minulých letech prošla restaurátorskými zásahy, které zůstaly zřetelně patrné na její hlavě a korunkách. Restaurátoři také upozorňují na nutnost dalšího sledování stavu a udržení historické integrity původních vrstev.
Jiný sled událostí popisuje záchranu gotické Madony s Ježíškem z kostela sv. Vavřince v Havrani u Mostu, která je známá také jako Madona z Havraně. Zdejší socha byla do roku 14. století vynikajícím dílem a během restaurování v Národní galerii v Praze byl použit odborný postup, včetně 3D skenování a zajištění vzorků polychromie pro další průzkum. Finanční nároky byly rozděleny do dvou etap, s podporou Královéhradeckého kraje a místních donorů. Výsledná rekonstrukce a prezentace by měla být doprovázena odbornými studiemi o původu a stylu díla a plánovaná expozice v Hostinném a následná instalace v muzeu v Raspenavě.
Význam těchto restorací spočívá v lepším poznání a ochraně gotického dědictví Čech a jejím zobrazením veřejnosti. Restaurátoři a kurátoři sledují cíle, jako je co nejvěrnější vrácení původních detailů, pečlivé zohlednění historických vrstev a postupné budování expozic, které umožní návštěvníkům poznat krásu a hodnotu gotického sochařství. V kontextu širšího rámci památkové péče jde o ukázku, jak historické artefakty zůstávají živým zdrojem poznání, kultury a náboženské historie, a proč je důležité současně chápat jejich historickou hodnotu i duchovní význam pro komunitu.
- Cholínská madona: odcizení, návrat a restaurování s cílem vystavit originál i kopii.
- Hrádecká Madona: restaurování gotického dřevořezb a zachování původního stylu.
- Madona z Havraně: záchrana a 3D model pro kopii a plánované expozice.
- Vztah k mariánskému kultu a význam pro regionální památkovou péči.
V závěru konference byla potvrzena snaha pokračovat ve vytváření kopií a v prezentaci originálů v muzeích regionu, aby veřejnost měla možnost seznámit se s gotickým dílem a jeho historickým kontextem bez nutnosti rizik spojených s manipulací s originály.
tags: #zrestaurovane #goticke #madony