„Sociální zemědělství vytváří prostor pro lidi s nejrůznějším typem znevýhodnění, kteří nějakým způsobem potřebují podporu v začlenění do společnosti a ve zkvalitnění jejich života.“
Farmy, které se věnují sociální práci, často také pomáhají se vzděláváním dětí a celkově přispívají k upevňování vztahu lidí k přírodě, ke krajině a k venkovu, kam vracejí život a kde pomáhají budovat kvalitní lokální komunity.
„Nedávně se o tom mluví i v souvislosti s konceptem green care, který zahrnuje setkávání člověka s přírodou a léčebné procesy, jež mohou mít formu terapeutického zahradničení, zahradní terapie nebo sociálního zemědělství.“
Také lesní koupele začínají být oblíbeným druhem terapie, který k nám přichází z Japonska, a to ilustruje rostoucí význam environmentálního hlediska pro farmáře a farmářky, kteří se věnují sociálnímu podnikání.
„Byť ne všechny sociální farmy v Česku hospodaří v režimu ekologického zemědělství, tak si hlídají, aby se udržovala biodiverzita či voda v krajině.“
Přemýšlejí o tom, jakým způsobem hospodařit s půdou nebo co a kde sázet, a je úplně přirozené, že když se staráme o lidi, tak se staráme i o přírodu.
Na počátku toho všeho stojí hodnotový základ: půdu, o kterou pečujeme, jsme dostali.
Mgr. Eliška Hudcová, Ph.D. vystudovala ETF UK a FHS UK, kde také absolvovala doktorské studium oboru Studia občanského sektoru, a je členkou Pracovní komise sociálního zemědělství na ministerstvu zemědělství a zakládající členkou Asociace sociálního zemědělství.
Působí jako dluhová poradkyně v organizaci Člověk v tísni a učí na ETF UK.
Eliška Hudcová absolvovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy obor Studia humanitní vzdělanosti, Obecná antropologie a Studia občanského sektoru a na Evangelické teologické fakultě UK obor Pastorační a sociální práce.
Ve své disertační práci zpracovávala téma rozvoje sociálního zemědělství v České republice ve vztahu k sociální ekonomice, sociálnímu podnikání a sociálnímu začleňování na venkově.
Sociálnímu zemědělství a multioborovému přístupu v sociální práci se věnuje dlouhodobě a v minulosti pracovala na několika národních a mezinárodních projektech s tematikou sociálního zemědělství.
Praktické propojení vzdělávání a praxe
„Často se říká, že příroda je důležitá pro well-being člověka, ale to je zase jen takový jednosměrný proces.“
„Člověk by měl myslet nejen na sebe a na to, že sám získává, ale měl by darovat dál, dalším generacím.“
Koncept green care je o setkávání člověka s přírodou, mělo by jít o léčivé a léčebné procesy, které jsou plánované, reflektované a hodnocené.
„Může to být cvičení v přírodě nebo právě sociální zemědělství.“
V současné době je Hudcová v kontaktu s kolegy a kolegyněmi z České zemědělské univerzity a vymýšlejí, jak propojit sociální práci vyučovanou na ETF UK s kurzy věnovanými rehabilitaci se zvířaty vedenými na ČZU.
- „Často se říká, že příroda je důležitá pro well-being člověka, ale to je zase jen takový jednosměrný proces.“
- „Může to být cvičení v přírodě nebo právě sociální zemědělství.“
- „Na počátku toho všeho stojí hodnotový základ: půdu, o kterou pečujeme, jsme dostali.“
V praxi to znamená, že sociální zemědělství propojuje péči o lidi s péčí o půdu a krajinu, a to prostřednictvím aktivní účasti komunit, vzdělávání a zapojování do místních projektů.
Role Elišky Hudcové jako vedoucí názoru a praktické inspirace
„Sociální zemědělství vytváří prostor pro lidi s nejrůznějším typem znevýhodnění, kteří nějakým způsobem potřebují podporu v začlenění do společnosti a ve zkvalitnění jejich života.“
Její práce zahrnuje výuku, výzkum a praktické zapojení do sociálního zemědělství na několika úrovních a institucích.
V minulosti pracovala na národních i mezinárodních projektech, které se tematicky věnovaly sociálnímu zemědělství, a od roku 2015 je členkou Pracovní komise sociálního zemědělství na Ministerstvu zemědělství a zakládající členkou Asociace sociálního zemědělství.
