Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě. Založena byla dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu a bohatým staroměstským kupcem Janem Křížem, kteří v zakládací listině z 24. května 1391 explicitně určili, že kaple má sloužit pro kázání v českém jazyce. Stavba probíhala v letech 1391-1394 a kázal zde mistr Jan Hus v letech 1402-1413.
Kaple byla určena výhradně pro česká kázání a nebyla primárně místem bohoslužeb; dokladem toho byl fakt, že neměla presbytář. Přesto v době Husova uvěznění v Kostnici došlo k slavení eucharistie, a to „pod obojí způsobou“. Díky Husovi a jeho následovníkům se Betlémská kaple stala centrem reformních snah a univerzity; místem, kde se sešly pokrokové myšlenky měšťanů i studentů.
Historie a význam v jednotlivých epochách
Po Husově působení kaple zůstala střediskem církve pod obojí a zasluhovala si širokou pozornost: roku 1521 zde kázal Tomáš Müntzer a roku 1548 byla kaple nákladně obnovena. Po Majestátu Rudolfa II. její správu převzala Jednota bratrská; roku 1622 kapli předal Ferdinand II. Tovaryšstvu Ježíšovu, které spravovalo univerzitu a kapli dále využívalo. V roce 1773 došlo ke zrušení jezuitského řádu a kaple přešla do majetku státu. V 18. století byla roku 1786 kaple z větší části zbořena kvůli špatnému stavu, a na jejím místě vznikl obytný dům, jen torza obvodového zdiva zůstala zachována.
V 19. století se objevily snahy o obnovu; historik Alois Kubíček a další se zasazovali o návrat Betlémské kaple. V roce 1950-1952 byla kaple znovu postavena jako památník husitského hnutí podle původního stavu, s použitím zachovaných fragmentů zdiva. Slavnostně byla znovu otevřena 5. července 1954 a stala se národní památkou.
V polovině 20. století získalo Betlémskou kapli Československé vysoké učení technické (ČVUT), které ji v roce 1987 převzalo a dále rekonstruovalo. Při rekonstrukcích bylo možno využít dochovaných částí původní architektury a rytin zobrazujících podobu kaple v průběhu staletí. Dům kazatele byl adaptován do funkcí pro veřejné a kulturní akce a slouží i jako součást areálu ČVUT.
Současnost a kulturní význam
Po rekonstrukci z roku 1954 a následných úpravách byla Betlémská kaple znovu otevřena: slavnostní aula ČVUT a prostory pro imatrikulace, promoce a další akademické a společenské akce. V roce 1992 byla kaple opět veřejnosti přístupná a od té doby slouží jako slušně reprezentativní historický prostor pro záležitosti ČVUT. V rámci oslav 600. výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa byl 6. 7. 2015 na průčelí Betlémské kaple umístěn nápis Za pravdu, jehož písmena jsou vyražena do desek zapuštěných do fasády a stín z nich vytváří čitelný nápis během slunečného počasí zhruba dvě hodiny denně.
V 21. století byly veškeré modernizace a rekonstrukce vedeny s cílem zachovat co nejvěrnější vzhled kaple a zároveň umožnit její využití pro akademické a kulturní akce ČVUT. V roce 2021 byly instalovány unikátní píšťalové varhany od českého varhanáře Vladimíra Šlajcha, které doplňují historický význam prostoru.
Architektura a půdorys
Půdorys Betlémské kaple má tvar nepravidelného čtyřúhelníku; hlavním stavebním materiálem je lomový opukový kámen. Interiér původně disponoval dřevěným trámovým stropem a třemi vchody, z nichž žádný nebyl hlavní, všechny měly stejnou důležitost a byly umístěny tak, aby nerušily kazatelskou činnost. Hlavní vstup tvořil malý portál v levé části průčelí. V průběhu let došlo k různým změnám: interiér byl v 16. století opatřen pozdně gotickou síťovou klenbou, avšak samotný půdorys a několik prvků zůstaly zachovány. V části podzemí kaple bylo nalezeno mnoho hrobů; samotné podzemí bylo rozšířeno během rekonstrukce Jaroslava Fragnera a dnes tvoří důležitý součástí muzejně-prezentačního komplexu.
V současnosti je kaple součástí areálu ČVUT, a to jako slavnostní a reprezentativní prostor. Půdorys kaple odpovídá původnímu stavu, avšak architekt Fragner částečně adaptoval i 16. století, aby zajistil trvalou stabilitu a reprezentativní vzhled, a hlavní vchod byl umístěn do jižní zdi. Fragmenty ze severní zdi se dochovaly pouze v její pravé části spolu s původním oknem a fragmentem nápisu De sex erroribus z roku 1412, který doprovází hlavní deska s Husovým obrazem.
Návštěvnost a současné využití
Kaple je využívána pro slavnostní akce ČVUT, jako jsou promoc, jmenování profesorů, imatrikulace a další významné ceremonie. Kromě akademických akcí zde probíhají i koncerty, divadelní a baletní představení a další kulturní události. U příležitosti 300. výročí založení ČVUT a dalších jubileí došlo k dalšímu vybavení a úpravám.
V současnosti je Betlémská kaple spojena s historií husitského hnutí a české reformace a slouží jako důležitý kulturní a paměťový bod, který zůstává dostupný pro veřejnost a zároveň chrání historii Janova Husa a husitského období v českých dějinách.