V úvodu práce byla zpracována historie, organizace a spiritualita řádu bosých augustiniánů.
Současně bylo souhrnně popsáno působení českých konventů bosých augustiniánů v kontextu dané doby, s přihlédnutím k vlivu řádu v duchovním a kulturním životě laiků (u lnářského konventu v přesahu do přelomu 19. a 20. století).
Na základě dochovaných pramenů byl přiblížen vztah řeholníků ke světu vně klášterních zdí, a to ať již šlo o vazby na lokální duchovenstvo nebo laiky (zejména měšťany a šlechtu, ale i její poddané).
Zvláště byl vyzdvižen vztah mezi rodinami fundátorů dvou nejmladších konventů (Lnáře, Lysá nad Labem) a klášterní komunitou.
Z výše uvedených kontaktů se rekrutoval i okruh dobrodinců konventů, kteří konkrétní umělecká díla zafinancovali.
Na oplátku mohli doufat ve vzpomenutí v modlitbách řeholníků za spásu jejich duše, pokud tak nebylo přímo ustanoveno v rámci např. mešní fundace.
The introductory chapter fills a completely blank space concerning the history, organisation and spirituality of the Order of the Discalced Augustinians in the Czech context.
The existing literature has so far only briefly outlined this topic; however, it cannot be explored with no knowledge of the 20th-century professional Italian research works or the preserved resources produced by the General Curia in Rome and the 18th century literature of the Order.
The thesis also provides a general overview of the activities of the Czech monastic communities of the Discalced Augustinians in the period context, also reflecting the influence of the Order on the spiritual and cultural life of the laymen, an influence which, as regards the monastery in Lnáře, extends into the early 20th century.
Extant resources have helped to describe relations between the members of the Order and the outside world, be it the links to the local clergy or laymen, especially burghers and nobility or its dependants.
The relationship between the families who financed the foundation of the two latest monasteries (Lnáře and Lysá nad Labem) and the monastic community is the focus of specific attention.
The monastery benefactors who financed specific artworks were also recruited from these contacts.
Role a motivace donátorů v generování uměleckých děl
Dobrotiví dárci z řad měšťanů, šlechty a jejich poddaných nacházeli v klášterní komunitě duchovní rámec pro společenský i kulturní projev.
Financování konkrétních děl bylo často spojeno s prosbou o modlitby za duše dárce a jeho rodiny, a to buď formou mešní fundace, nebo tradiční vzpomínkové modlitby.
Také vztah mezi rodinami fundátorů a komunitou se promítl do charakteru dochovaných artefaktů, jejich symboliky a výběru tematických motivů.
Kontext doby 1623 až Josef II.
Období po roce 1623 bylo charakterizováno silnou reformací, která ovlivnila kulturní a duchovní život v Čechách.
Bosí augustiniáni zde působili jako spojovatelé spirituality a uměleckého vyjádření, což se projevovalo v zakládání konventů a realizaci specifických děl.
Klíčové body vztahu konventů a laických vrstev
- Vztahy s lokálním duchovenstvem vytvářely intelektuální a kulturní síťování.
- Vztahy s měšťany a šlechtou umožnily financovatelnou produkci uměleckých děl.
- Poddaní byli zapojeni do kulturního a duchovního života prostřednictvím kontaktů s klášterem.
V důsledku těchto kontaktů vznikl okruh donátorů, kteří konkrétní umělecká díla financovali a jejichž záměrem bylo zajištění vzpomínání a modlitby za spásu duší.
Historik umění Petr Macek: Santiniho jsme si až příliš přisvojili, byl to Evropan
tags: #bosi #augustiniani #smilauerova