Záchrana památkově chráněného kostela sv. Františka a sv. Viktora v Ostravě-Hrušově pokračuje obnovou vitráží. Novogotický svatostánek je jednou z mála budov zachovaných v kdysi zabydlené městské části. Vitráže postupně získávají lesk v restaurátorské dílně, kde restaurátorka Hana Baronová momentálně dává dohromady kulaté vitráže, tzv. bucny. Olověné síto, které skleněné výplně drží, už dosloužilo; “Olovo kolem stého roku zkoroduje, začne praskat a síto vytláčí skla ven,” vysvětlila restaurátorka.
Kostel, památkově chráněný od roku 2010, nechal na konci devatenáctého století vystavět továrník Viktor Miller a jeho bratr František na místě původního dřevěného kostelíka. V té době byl Hrušov několikatisícovou obcí. “Bylo tu úplně všechno, od koupaliště a hřišť přes doktory po knihovny,” popisuje lepší minulost Miriam Prokešová ze Společnosti pro památkovou obnovu kostela. Současnou podobu Hrušova poznamenal chátrající areál někdejší chemičky a ničivé povodně, které místo poškodily před jedenácti lety. Ostravští zastupitelé chtějí nyní Hrušov proměnit v průmyslovou zónu, o záchranu kostela se místní snaží už několik let.
Spolek pro jeho obnovu z dotací a darů opravil střechu, věž, zvony a také vitrážová okna. Získat finance pomohla i slavná hrušovská rodačka Marie Rottrová. V tamním kostele zpívala jako malá holka, její otec tu byl varhaníkem. V roce 2010 sama zaklepala na faru a navrhla uspořádat koncert na záchranu památky.
Ostrava-Hrušov - V neděli 21. května slavil kostel sv. Františka a Viktora v Ostravě-Hrušově 130 let od svého vysvěcení. Při této příležitosti obdržela farnost z kanceláře papeže Františka písemný pozdrav s požehnáním. Výroční mši svatou slavil na pozvání místního duchovního správce P. Farnost v kdysi výstavní, dnes v téměř vybydlené části města stále žije, slouží a otvírá lidem svůj chrám, jenž je v mnoha směrech výjimečný.
Vysvěcen byl v době (1893), kdy do Hrušova proudili za prací lidé různých národností. „Zajímavý a pohnutý je také příběh kostela. Již v době skic k jeho výstavbě došlo ke dvěma úmrtím architektů v jednom roce (Ferstel, Schweda). Po dokončení stavby čekal kostel dlouhých sedm let na své vysvěcení,“ uvádí docentka Miriam Prokešová, která se jej pomocí Společnosti pro památkovou obnovu hrušovského kostela snaží od roku 2009 uchovat budoucím generacím.
Od té doby organizace vyhlašuje veřejné sbírky, koncerty a další kulturní akce, kdy výtěžky jsou použity na opravy hrušovské dominanty. „Kostel zažil svůj věhlas a slávu, ale také postupný pád. Po II. světové válce počátkem 50. let býval natolik zaplněný věřícími, že se do jeho prostor nevešli a stáli až na přilehlé cestě,“ vypráví farnice Miriam Prokešová. „V letních měsících musely být zhotoveny ve stropě kostela větráky, aby lidé během bohoslužby neomdlévali.“
Paní Prokešová také poukazuje na to, že kostel je ojedinělý stavební konstrukcí cihlové věže, vzácnou řezbářskou prací vídeňských mistrů a také vitrážovými okny, tzv. Hrušov byl průmyslové centrum Ostravy a kostel byl léta vystaven vlivu poddolování, emisím a po poslední povodni v roce 1997 se již nevzpamatoval. Chrám se tedy tyčí uprostřed téměř vybydleného bývalého bohatého městyse Hrušova, jenž je také rodištěm např. Marie Rottrové či Vlastimila Brodského.
Slova z vatikánského dopisu připomínají: „Kéž Vás dnešní setkání povzbudí k trvalému a stále novému hlásání radostné tradice víry zachované otci, zakořeněné a generacemi žité Božím lidem.“ Cílem farnosti je poskytovat všem lidem na jejím území křesťanské zázemí, a to pastorační, formační, vzdělávací a evangelizační, byť je naše farnost malá. Aktivity se konají v kostele, nebo na faře, kde byl obnoven pastorační sál, aby co nejlépe sloužil věřícím.
Touhou farnosti je pokračovat v následné obnově kostela a uchovat jej pro příští generace. Po povodni v roce 1997 byla zničena původní socha Panny Marie; jako zázrakem zůstaly neporušeny sepjaté ruce k modlitbě. Iniciátorem proměny je P. PaedDr. koordinátor a předsedkyně společnosti PaedDr. Miriam Prokešová, Ph.D. Kostel sv. Františka a sv. Viktora byl vystavěn v neogotickém slohu v letech 1886-1892, plán vypracovali Max Schweda a Heinrich von Ferstel. Slavnostní vysvěcení proběhlo 23. května 1893.
V posledních letech prošel kostel rozsáhlými opravami: vyrestaurovány byly vitrážová okna (celkem 15), věžní fiály, vstupní portál a také původní lavice; varhany zůstávají z roku 1954 od firmy Rieger. Kostel je jedinečný svým cihlovým věžovým provedením a představuje důležitou součást industriálního dědictví Ostravy. Podpora Moravskoslezského kraje, Magistrátu města Ostravy, Ministerstva kultury a dalších donátorů umožnila pokračovat v záchraně.
- Současný stav kostela: záchrana probíhá, interiér čeká na dokončení obnovy lavic a vstupního portálu.
- Po povodních 1997 čelil kostel dalším výzvám souvisejícím s poddolováním a emisemi z blízkého průmyslu.
- Věž a vitráže nebyly nikdy důkladně obnoveny, nyní jsou v restaurátorském procesu.
V současné době usilujeme o další finance na nezbytné opravy, převážně varhan a dřevěného interiéru. Kostel slouží nejen bohoslužbám, ale i kulturním akcím - koncerty duchovní hudby, benefiční koncerty, přednášky a výstavy. Snažíme se místo oživit a vnést do povědomí veřejnosti, a pokračovat v obnově kostela i pro budoucí generace.