Původně na místě dnešního děkanského chrámu Nanebevzetí Panny Marie stál kostel Matky Boží, který existoval nejpozději v I. polovině 13. století. Největší ze čtyř polenských kostelů byl vystavěn v letech 1700-1707 podle plánů italského mistra Dominika de Angeli po demolici původního svatostánku. První stavitel Vít z Nového Veselí v roce 1701 pro jisté neshody s městem a vrchností odstoupil a stavbu mariánského chrámu pak řídili Italové Jan a Pietro Spinetti. V roce 1707 byla nedokončená stavba provizorně předána, aby mohla sloužit svým účelům. Chrám byl vysvěcen 7.-13. září 1707 strahovským opatem Vítem Seipelem.
Trojlodní baziliku z velké části financoval majitel polenského panství Leopold Ditrichštejn; ten však v roce 1708 zemřel a další práce byly zastaveny. Původně měly být např. ještě postaveny dvě menší boční věže, k jejich realizaci však nikdy nedošlo. Přání knížete Leopolda Ditřišštejna a jeho otce Ferdinanda vystavět v Polné velkolepý chrám pro důstojné konání bohoslužeb se splnilo jen částečně, přesto jde o obdivované a monumentální dílo. Kromě areálu hradu a zámku je chrám na Husově náměstí dominantou města.
Odborníky je řazen mezi nejnádherněji vyzdobené církevní stavby v České republice. Precizní výtvarné práce italských mistrů z Florencie - štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu - mají evropskou úroveň. V letech 1707 a 1708 zde pracovali na dokončení a úpravách výzdoby malíř Luca Antonio Colomba a štukatér Giacomo Antonio Corbellini, kteří předtím působili i ve Znojmě a na hradě Pernštejn. Kolem chrámu je ze tří stran postavena ohradní zeď, na západní straně rozdělená terasou a schodištěm.
Pod schodištěm je umístěna kamenná kašna se sloupem a plastikou putta uprostřed, nad ní jsou umístěny sochy sv. Petra a sv. Pavla. Ty měly být spolu s dalšími dvanácti sochami apoštolů původně umístěny na volutách nad střechami bočních lodí, dnes ale tvoří součást zámeckého mostu ve Žďáře nad Sázavou. Půdorysnou dispozicí, objemem v krychlových metrech a celkovým pojetím je tento barokní skvost právem uváděn jako jeden z největších v ČR. Chrám je 63 m dlouhý, 26 m široký a 22 m vysoký, zastavěná plocha má rozměry 2381 m2. Věž sahající do výšky 64 m byla postavena v roce 1895 podle návrhu arch. Františka Schmoranze poté, co původní věž shořela při požáru v roce 1863. V roce 1895 byly na věž umístěny zvony a nový hodinový stroj.
Kromě velkého čelního oltáře v hlavní lodi je v obou postranních ještě 8 menších bočních oltářů. Pod dlažbou z roku 1713, zhotovenou z části ze starých náhrobních kamenů s heraldickou výzdobou, se nachází hrobka šlechtického rodu Žejdliců, kteří Polnou drželi v letech 1597-1623. Velké barokní varhany, mistrovské dílo Jana Davida Siebera z roku 1708, doplňují menší, velmi vzácné varhany z konce 16. století na řemenový pohon. Cenná je protestantská cínová křtitelnice z roku 1617 od místního cínaře Dopplera, nedávno zrestaurovaná. Prostory chrámu byly a jsou honejem bohoslužebních účelů i pro veřejnost po rozsáhlé stavební rekonstrukci a expozicí.
Vedle chrámu stojí budova děkanství a kaplanka s tzv. školskou branou. Děkanský úřad je umístěn v barokní budově z roku 1713. Postavena byla na místě starší menší farní budovy a ve vchodu je zabudován barokní kamenný portál. V budově děkanství je farní knihovna, čítající na dva tisíce svazků. Ve farní zahradě při děkanství se nachází menší kamenná kašna s delfíny. Kaplanka byla původně určena pro potřebu církevní správy a sloužila i pro ubytování kaplanů, varhaníka, kantora a preceptora; také sloužila pro umístění děkanského archivu. V roce 1750 byla jedna místnost vyhrazena pro školní třídu a v roce 1780 sem docházelo na výuku již 180 žáků. V roce 1783 byla na Kaplance otevřena K. K. Polnaer Stadtschule se třemi učebnami a bytem učitele. Po otevření nové školní budovy v Komenského ulici v roce 1883 sloužila Kaplanka ještě pro potřeby místního školství (dívčí třídy) a zčásti i církve. V letech 1900-1925 zde bylo městské muzeum, v současnosti Kaplanka slouží jako sídlo České policie. Na východní straně budovy se dochovala Přibyslavská brána (později zvaná Školská), která byla součástí barokního objektu Kaplanky až počátkem 18. století a původně byla součástí městského opevnění. Po demolici sousedního domu v roce 1945 byla směřována doprava mimo těsný a nevyhovující průjezd brány. Od roku 2000 je v prostoru brány v měsících prosinci a lednu vystavován betlém v životní velikosti od Františka Vacka.
Objekt slouží k bohoslužebním účelům a po rozsáhlé stavební obnově je chrám, včetně nově vzniklé expozice, přístupný veřejnosti (prohlídky). Zapsán do seznamu národních kulturních památek; vlastníkem je Římskokatolická farnost - děkanství Polná, Husovo nám.
Architektonické a historické překlady do kontextu Polné
Interiérovou výzdobu chrámu realizovali malíř Luca Antonio Colomba a významný štukatér Giacomo Antonio Corbellini. Trojlodní bazilika byla financována majitelem polenského panství Leopoldem Ditrichštejnem; po jeho smrti pokračovaly práce až do dokončení. Věž byla postavena v roce 1895 podle návrhu Františka Schmoranze a obsahuje zvony a hodinový stroj. Kromě 8 bočních oltářů je k hlavní lodi možné nalézt další mnohé prvky výzdoby a historické artefakty, včetně hrobky Žejdliců a cenné varhany.
- Původ kostela a jeho stavební vývoj (1700-1707).
- Architektura a výzdoba italských mistrů Colomba a Corbellini.
- Požár a obnova věže v 19. století.
- Kaplanka a děkanství: administrativní a vzdělávací funkce.
- Současný stav a veřejné prohlídky chrámu.
