Kostel podélné dispozice se sedlovou střechou a odsazeným dlouhým pravoúhlým presbytářem je orientovaný podélnou osou ve směru sever - jih. Na západní straně přiléhá hranolová loretánská kaple s nižší sedlovou střechou a zděným štítem, před ní při ulici drobná předsíň se schodištěm k Božímu hrobu v suterénu. Za loretánskou kaplí je k presbytáři přiložena sakristie s nárožními opěráky a trojúhelným štítem, propojená s kaplí podélnou chodbou. Východně od kostela se souběžně s ulicí připojuje budova kláštera. Hlavní osově souměrné vstupní průčelí je obráceno k jihu do ulice. Před vstupem je vytvořena novodobá kamenná terasa vyrovnávající svažitý terén, se širokým schodištěm. Vstup má široký barokní obdélný kamenný portál s uchy a kapkami, který je nad úzkým pásem vlysu završen rozeklaným segmentovým frontonem. Uprostřed frontonu býval ve vpadlém poli vsazen obraz na plechu (sv. František). V ose nad portálem je prolomena nika s konchou, která mívala kolem šambránu s obvodovou profilací na parapetní římse. V nice je umístěna kamenná socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. U paty letopočet 1702.
Po stranách niky vede na kruchtu dvojice polokruhově zaklenutých nevysokých oken a průčelí nad nikou prosvětluje velké kruhové okno, všechna v hlubokých špaletách. Průčelí nad římsou vrcholí trojúhelným štítem, lemovaným římsovým profilem. Ve štítu se do podkroví otevírají dvě šikmá oválná okénka (dříve v šambránách), uprostřed mezi nimi půlkruhové zaklenuté malé okno. Severní čelo kostela tvoří převýšená stěna rovně zakončeného presbytáře, vrcholící trojúhelným štítem s půlkruhově zaklenutým okénkem pod vrcholem. Presbytář osvětluje velké půlkruhově zaklenuté okno uprostřed stěny. Při zemi je proraženo segmentové okno do suterénu. Vpravo k presbytáři přiléhá stěna sakristie, osvětlená vysoko umístěným obdélným oknem. Na západní straně vedou do sakristie dvě obdélná okna. Její fasáda je završena trojúhelným štítem s kruhovým okénkem. Při boku lodi probíhá chodba s pultovou střechou osvětlená dvěma segmentovými okny.
Pozoruhodné, přitažlivé a velmi zajímavé muzeum v někdejším kapucínském klášterním kostele sv. Josefa má svou nezpochybnitelnou atmosféru a musí se prostě líbit. Přesto si Chrudim stěžuje, že se jedná o nákladnou atrakci, kterou navštíví jen málo turistů. Ano, baroka je všude stále relativně dost a M.B. Brauna už tady neuvidíte, ale minout toto unikátní muzeum bez povšimnutí by byla opravdu škoda. Chrudimské Muzeum barokních soch se prezentuje jako významné mimopražské centrum barokního sochařství nabízející svým návštěvníkům kamenné i dřevěné barokní plastiky té nejvyšší jakosti. Těch skulptur jsou tady přibližně tři desítky, takže návštěvník není zahlcen množstvím exponátů a výstavní prostory „dýchají“.
Muzeum je - celkem pochopitelně - zaměřeno hlavně na východočeské sochařství závěru 17. a první poloviny 18. století. Nejčastěji bývají zmiňována jména Jiřího Františka Pacáka, Ignáce Rohrbacha a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, ale opomenout nelze ani místního významného mistra Jana Pavla Čechpauera. Autorem atraktivní podoby celé expozice, která ctí rozmístění mobiliáře v barokních chrámových interiérech, je Mgr. Pavel Panoch, Ph.D., historik umění z pardubické univerzity (rekonstrukce někdejšího klášterního svatostánku a zahrad v Muzeum barokních soch také získala dvě významná ocenění). Potěší zde jistě možnost pohledu na muzejní expozici z výšin chrámové kruchty, opačné emoce naopak vzbudí přísný zákaz fotografování (atraktivita muzea se pak např. na stránkách Turistiky prezentuje tak nějak složitěji a celkově jsme měli pocit, že Chrudim tuto atrakci neumí nebo nechce "prodat").
Muzeum je navíc místem, kde se pravidelně konají i různé kulturní a společenské akce jako např. koncerty vážné hudby, divadelní a filmová představení, svatby nebo slavnostní předávání maturitních vysvědčení. V muzeu na Školním náměstí je otevřeno denně od 9,00 do 12,00 a od 13,00 do 17,00 hod. Toto ovšem platí pro období duben až říjen, v „zimních“ měsících sice otevírací hodiny zůstávají stejné, ale pouze ve volných dnech (soboty, neděle a svátky). Vstupné přijde na velmi příjemných 60,- Kč (děti a ZTP to mají za 30,- Kč, senioři a studenti za 40,- Kč, rodinné vstupné je za 140,- Kč). Z vystavovaných děl můžeme upozornit například na Apoteózu sv. Jana Nepomuckého Jana Pavla Čechpauera, Pannu Marii Bolestnou nebo sv. Jana Evangelistu Braunova žáka Ignáce Rohrbacha, Archanděla Gabriela Jana Alexandra Devotyho a řezbářské práce Jiřího Františka Pacáka.
Pro mnoho návštěvníků může být vrcholem expresivní sousoší Panny Marie, Máří Magdaleny a sv. Něco bychom si měli prozradit také o historii výstavních prostor, tedy o kostele sv. Josefa. Ten byl postaven jako součást kapucínského kláštera na místě někdejšího městského příkopu v letech 1662 (položení základního kamene) až 1665 (vysvěcení chrámu a jeho hlavního oboustranného oltáře Boha Všemohoucího, Panny Marie a sv. Josefa). Kostelní krypta vznikla až o čtyři roky později a v roce 1718 byla rozšířena. Po roce 1784 se změnila v podzemní křížovou cestu, jejíž zastavení tvořily sochy v životní velikosti. Zajímavostí historie kostela je také fakt, že právě sem byla pořízena roku 1760 první křížová cesta na Chrudimsku (malíř Josef Ceregetti).
Většinu 19. století (od roku 1837) je kostel různě opravován nebo stavebně upravován, což se víceméně opakuje i ve století následujícím. O tom, že se z kostela stane Muzeum barokních soch, rozhodla městská rada v roce 2005. Provoz muzea, které představuje město Chrudim jako významné umělecké centrum období baroka, prý stojí dva a půl milionu korun ročně a velký zájem o něj, bohužel, asi opravdu není. Diskuse a komentáře k Chrudim - Muzeum barokních soch v kostele sv. Josefa ale nadále pokračují.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Resselovo náměstí dominantu města tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba s románskými základy a novogotickou úpravou z poloviny 19. století od architekta Františka Schmoranze. V severní věži kostela jsou dva gotické zvony sv. Dominik a sv. Vavřinec, v jižní věži zvon sv. Antonín. Uprostřed Resselova náměstí lemovaného řadou starobylých měšťanských domů stojí barokní sochařsky bohatě zdobený sloup Proměnění Páně. V letech 1573 - 1577 byl přestavěn nákladem chrudimského měšťana Matěje mydláře na monumentální renesanční objekt s arkádovým průčelím doplněným alegorickými reliéfy. Tato rodina držela dům do roku 1698. Součástí domu je i věž připomínající svým vzhledem minaret nebo hvězdárnu, na kterou lze vystoupat a spatřit z ní část Chrudimi z ptačí perpektivy. V roce 1972 byla stavba zrekonstruována pro Muzeum loutkářských kultur.
Na místě novodobé terasy a vstupu lze sledovat bohatý portál s rozeklaným frontonem a sochou sv. Josefa v nice.
Uvnitř muzea se prezentuje bohaté barokní sochařství v expozici zaměřené na východočeské mistry 17. a 18. století.
Letní barokní scéna 2026 - Kreativní květinová dílnička - ukázka - Chrudim 15.8.2026
Video průřez tvorbou Jiřího Františka Pacáka, Ignáce Rohrbacha a dalších
- Historie kostela sv. Josefa a jeho kapucínského kláštera (1662-1665 vysvěcení, krypta 1718, křížová cesta 1760).
- Renesanční a barokní prvky fasády a interiéru; kapucínský klášter a muzeum v kostele.
- Vliv a význam muzea pro kulturní život Chrudimi; příjmy a návštěvnost, diskuse o budoucnosti muzea.
Dominantu města, kterou uvidíte již z dálky, tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, původně gotická stavba s románskými základy a novogotickou úpravou z poloviny 19. století od architekta Františka Schmoranze. V severní věži kostela jsou dva gotické zvony sv. Dominik a sv. Vavřinec, v jižní věži zvon sv. Antonín. Uprostřed Resselova náměstí lemovaného řadou starobylých měšťanských domů stojí barokní sochařsky bohatě zdobený sloup Proměnění Páně.
