Chrám Českobratrské církve evangelické ve Vanovicích, s dvěma věžemi dobře viditelnými z dálky, je největším evangelickým kostelem na Moravě. Tajní nekatolíci zde založili evangelický sbor reformovaného vyznání 6. srpna 1782 a hned 15. srpna následoval úmysl nahradit modlitebnu zděným chrámem Páně, avšak realizace přišla až po desítkách let.
Počátky toleranční modlitebny a přípravy na novou stavbu
Toleranční modlitebna, která vznikla v prvním nadšení za šest týdnů, už nevyhovovala potřebám rostoucího sboru a bylo třeba opravit. Žádost odevzdal kazatel osobně do rukou hraběte Karla Inzaghiho. Ten nařídil krajskému úřadu, aby vše prověřil a zařídil. Krajský úřad předal věc vrchnostenskému úřadu v Letovicích a ten se zasloužil, aby se evangelíci naučili trpělivě čekat. Po mnoha urgencích a desetiletém čekání 17. září 1838 přichází povolení ke stavbě kostela, a tak na jaře příštího roku, 23. Na staveništi denně pracovalo více než 30 zedníků a přes 100 pomocníků.
Na stavbě se děly změny oproti původnímu plánu. Z rozhodnutí kazatele Samuela Nagye se stavělo jinak, než bylo v předpisu a plánu. V té době ještě platily toleranční předpisy, podle nichž evangelické chrámy nesměly mít např. klenutá okna nebo vchod k hlavní cestě. Na jaře 1841 však byla stavba úředně zastavena a bylo nařízeno přeměření a prošetření. Na konci července bylo povoleno ve stavbě opět pokračovat, navíc byly ponechány i všechny změny proti plánu učiněné. Během roku 1843 se pracovalo uvnitř chrámu, byla pokládána kamenná dlažba z Českého Těšína, dokončovány stolařské a jiné řemeslnické práce.
Zvonění, hodiny a první varhany
Na Husův den se v plánu objevovalo i zvonění. Při slavnostním posvěcení chrámu 11. Stavba věží začala po vyhlášení rovnoprávnosti evangelické a římskokatolické církve po roce 1861. V červnu 1864 se započalo se stavbou věžových zdí a 6. listopadu 1864 byla vyzdvižena a upevněna zlatá báně s hvězdou na levou věž. Zvonění ze štítu kostela bylo přesunuto do levé věže a zachovalo se dodnes. Do pravé věže byly pořízeny tři zvony z roku 1870 ulitém ve Vídni. Všechny zvony byly během první světové války rekvizovány, a tak v roce 1926 sbor nechal ulít nové tři zvony u zvonaře Wintra v Broumově u Hradce Králové. Ani tyto nové zvony už však nebyly vyňaty z rekvizice během druhé světové války; střední a velký zvon byly odebrány, nejmenší zůstal.
Historie hodin a jejich zajímavý mechanismus vypráví, že hodiny z roku 1844 měly důmyslný stroj a dva ciferníky umístěné jak na venkovní fasádě, tak uvnitř nad varhanami, aby kazatel mohl sledovat čas. Kostelní hodiny fungovaly několik desetiletí, krátce po druhé světové válce se ale zastavily.
Postavení a osudy varhan
První varhany ve vanovickém sboru pocházejí z roku 1818 a byly přemístěny z původní modlitebny na kruchtu nad kazatelnou. Již roku 1839 je doložena korespondence o nových varhanech a ty byly s největší pravděpodobností umístěny v roce 1861 na kruchtu nad hlavním vstupem. Nápis nad nimi Munificentia principum zdůrazňuje obětavost, bez níž by nebyly pořízeny. V roce 1936 byly do historické skříně vestavěny nové varhany firmou K. Čapek z Poličky. V pamětní listině zůstává zpráva o Bohu a věrnosti sbory k domu Božímu.
Prusinovický sbor a jeho dlouhá cesta k vlastnímu chrámu
Historie Prusinovických evangelíků sahá do éry tolerančního patentu a jejich výstavby kostela. V roce 1782 si prusinovičtí evangelíci zvolili luterské vyznání a v roce 1789 přešli ke konfesi helvetské. První modlitebna byla kamenná, ale v roce 1791 byla nahrazena prostornou modlitebnou na Kuchyňce. V průběhu let se často objevovaly potíže s financováním a povolováním; v roce 1848 byl zahájen samotný proces výstavby kostela na Darební, který byl dokončen a posvěcen v roce 1856. Zdejší sbory se opíraly o podporu Spolku Gustava Adolfa a časté půjčky od věřitelů; v roce 1887 byl dluh asi 1800 zlatých a v roce 1892 již sbor uvádí, že celkové náklady na stavbu kostela přesáhly 20 000 zlatých. Zvláštní kapitolu tvoří sbírky a podniky místních věřících, kteří cestovali do okolí a vyhledávali podporu pro dokončení chrámu.
Roku 1892 je kostel dokončen, i když interiér nebyl ještě plně dokončen. Závěrečné dokončení interiéru a výstavba fary proběhly později; v roce 1908 byla věž doplněna samotnou věží a v dalších desetiletích došlo k rekonstrukci a modernizaci zařízení. K 1. červenci 2008 vystřídal farář Svobodu na plný úvazek Mgr. Leoš Mach.
Současná podoba sboru a jeho aktivity
Evangelický sbor v Prusinovicích patří do Východomoravského seniorátu a zahrnuje síť kazatelských stanic, v Holešově a Bystřici p. H. s kostelními kaplemi, a staršovstvo tvoří spolu s farárem 12 členů. Sbor vede vedle faráře i kurátor a členové staršovstva jsou voleni na šest let. Sbor se věnuje řadě sociálních a pastoračních aktivit, mezi nimiž je pastorační práce v psychiatrické léčebně v Bohnicích, provoz Komunitního centra U Jákobova žebříku a spolupráce s řadou charitativních organizací. Společně s místní katolickou farností a farností Církve československé husitské tvoří sbor široké ekumenické vazby a přátelství.
Architektura a rekonstrukce ve staletích
Šumperský evangelický sbor byl vybudován v letech 1869-1874, s prvními návrhy a financováním z Gustav Adolfského spolku. Pohroma v roce 1880 - bouře a povodeň - zničila věž a část střešní konstrukce; následovala náročná oprava a přestavba. Působení fary a správní práce znamenala mnoho let investic a úsilí, až v 20. století došlo k modernizacím a rekonstrukcím interiéru i exteriéru pod vedením architektů z Vídně a dalších míst. Kostel i faru nadále spravují místní členové sborů, a i po období sekularizace se zachovala živá víra a kulturní dědictví v regionu.
Další významné momenty a slavnostní chvíle
V průběhu let sbor významně spolupracuje s Diakonii, Letovicemi, domovy sociální péče a dalšími institucemi. V srpnu se koná slavnostní připomínka 180. výročí a bohoslužby v 9.30 s večeří Páně, následná přednáška o historii sboru a odpolední hudební program s Tomášem Jeřábkem. Po celý den bude připraven společný oběd a doprovodný program pro děti.
Chrám Páně a velká farma dnes zůstávají důležitým centrem pro komunitu; malý tým bratrů a sester udržuje chrám a faru pro další generace. S Boží pomocí vydrželi i období sekularizace společnosti a dnes tvoří živé jádro sboru jen pět procent z více než 600členné kartotéky, stojící na kořenech, které sahají až do Vanovic.
Současný pohled na rámec a plány do budoucna
Pro letošní rok se chystá slavnostní připomínka 180. výročí, a sbor se nadále zapojuje do místních i mezinárodních projektů, rozvíjí kazatelské stanice a udržuje vztahy s partnerskými sborovými komunitami. Budoucnost zůstává otevřená - sbor nadále plní svůj účel jako chrám Páně v regionu a jako pevný bod pro víru, hudbu a sociální služby.
tags: #evangelicky #kostel #ruska #farar