Evidence skutečných majitelů (ESM) je informační systém vedený rejstříkovými soudy a spravovaný Ministerstvem spravedlnosti, jehož účelem je dohled nad skutečnými majiteli právnických osob a svěřenských fondů.
Evidence byla zřízena zákonem č. 37/2021 Sb. a po novele č. 245/2022 Sb. vstoupila v účinnost od 1. října 2022; její hlavní funkce spočívá v identifikaci konkrétních lidí, kteří mají skutečný vliv nebo kontrolu nad právnickou osobou, včetně neziskových organizací, nadací a nadačních fondů.
Co je skutečný majitel a koho se to týká?
Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu; u neziskových organizací, tedy i u nadací a nadačních fondů, se zápis provádí automatickým průpisem a veřejnost má částečný výpis údajů.
Skutečný majitel je vždy člověk; v českém právu spolky a nadace mohou mít složitější struktury, ale spolek samotný nemůže být vlastníkem, jelikož spolky mají členy a hlasovací práva podle počtu členů, nikoliv podílů.
Jak se eviduje skutečný majitel u různých právnických subjektů
U nadací a nadačních fondů probíhá zápis do ESM prostřednictvím automatického průpisu; u ostatních právnických osob včetně spolků se eviduje buď přímo, nebo prostřednictvím zápisu na soud či notáře, podle složitosti struktury.
Právnické osoby mají povinnost evidovat skutečné majitele; u spolku jde o osoby, které mají skutečný vliv na řízení spolku a mohou být započítány do evidovaného skutečného majitele podle kritérií zákona.
Jaká je kritéria pro určování skutečného majitele ve spolku
Prvním kritériem je počet členů spolku: čím více členů, tím menší je podíl na hlasování jednotlivého člena. U spolku s čtyřmi či více členy je pravděpodobné, že žádný člen nemá více než 25 % hlasů; ve výjimečných případech může některý člověk ovládat více než 25 % prostřednictvím členů ovládajících právnické osoby.
V běžném spolku s alespoň čtyřmi členy jsou skutečnými majiteli všichni členové statutárního orgánu, pokud neplatí jiné složité struktury. Pokud se změví poměry ve spolku, např. změna počtu členů nebo volby výboru, a tato změna ovlivní skutečného majitele, musí spolek provést zápis změny bez zbytečného odkladu.
Povinnosti a sankce spolků a AML proces
Spolky musí zajistit, aby v evidenci byli zaevidováni lidé, kteří jsou aktuálně skutečnými majiteli; AML povinné osoby (typicky banky, auditoři či daňoví poradci) provádějí identifikaci klienta a kontrolu zápisů u právnických osob a mohou o nesrovnalostech informovat rejstříkový soud.
Při zjištění nesrovnalostí AML povinná osoba nejprve kontaktuje spolky a dá jim možnost vyjádření; pokud nesrovnalosti nejsou odstraněny, je účetně vázána povinnost oznámit to soudu a může být uložena pokuta až do 100 000 Kč za nedodržení.
Od června 2021 zákon přinesl sankce za porušení povinností v evidenci, včetně nevymahatelnosti závazků ze zastírajících smluv, zákazu vyplácení podílu na prospěch spolku a omezení hlasovacích práv na valné hromadě.
Zápis a opravy v evidenci
Návrh na zápis údajů do evidence lze podat elektronicky; formulář bude zpřístupněn na stránkách Ministerstva spravedlnosti a musí být doplněn listinami, např. výpisem ze spolkového rejstříku či potvrzením o volbě členů.
Notář i soud jsou z hlediska zápisu do evidence rovnocennými autoritami; zápis notářem bývá vhodný zejména v případech, kdy je žádáno o znepřístupnění údajů nebo when zveřejnění má zvláštní okolnosti.
V evidenci mohou vzniknout nesrovnalosti způsobené chybnými údaji; soud provede poznámku do evidence a poté vymaže nesprávné a doplní správné údaje; zároveň informuje příslušný správní orgán o potvrzené nesrovnalosti.
Praktické změny a současná situace v roce 2026
Veřejná část evidence už není běžně veřejně přístupná; od 17. prosince 2025 nebylo možné online vyhledávat údaje o skutečných majitelích veřejnosti. Úplný výpis nyní poskytují jen evidující osobě, zapsanému skutečnému majiteli a oprávněnému návrhu na zahájení řízení; některé orgány veřejné moci a další oprávněné subjekty mohou získat výpis dálkovým přístupem.
Pokud chcete zápis provést, lze využít zápis prostřednictvím soudu nebo notáře; pro soudní zápis je třeba podat návrh na příslušný krajský soud elektronicky či listinně a doložit potřebné důkazy o skutečném majiteli; poplatek za návrh po osvobozené době činí 500 Kč a lze jej zaplatit kolkem na listinném návrhu.
Spolky, které měly skutečné majitele evidované před 1. červnem 2021, musí do 1. června 2022 zajistit zápis podle nového zákona; spolky, které dosud neevidovaly skutečné majitele, musí zápis provést do 1. prosince 2021; zápis může proběhnout soudem či notářem, s volbou podle preference spolku.
Praktické postřehy pro podnikatele a organizace
Notář a soud jsou z hlediska zápisu do evidence skutečných majitelů rovnocennými autoritami; zápis prostřednictvím soudu vyžaduje podání formuláře a doložení listin; zápis notářem bývá vhodný zejména tehdy, pokud žádáte o znepřístupnění údajů nebo máte složitější strukturu.
Pro zápis je důležité, aby údaje o skutečném majiteli byly úplné a přesné; pokud dojde ke změně ve vlastnické struktuře, musí být změna v evidenci provedena co nejdříve, aby nedošlo k nesrovnalostem.
V praxi bývá největší problém u složitějších vlastnických struktur či zahraničních prvků, kde bývá už třeba komplexně vymezit, kdo má skutečný vliv a kdo je skutečným majitelem; v takových případech se vyplatí konzultace s odborníky či advokátem.
Je důležité mít na paměti, že veřejná část evidence již není běžně přístupná pro širokou veřejnost, a proto je nutné mít kvalitní interní zápis a připravené důkazy pro případné nároky či změny v evidenci.