Olomoucký arcibiskupský palác je významný raně barokní komplex v historickém centru města, který vznikl na místě renesančního sídla a prošel během staletí výraznou proměnou. Po důkladné rekonstrukci byl palác na jaře roku 2011 zpřístupněn veřejnosti jako prohlídkový objekt a od té doby slouží jako sídlo arcibiskupství i jako kulturní a turistický cíl. Po rekonstrukci interiérů sálů a celého paláce otevřel své brány poprvé veřejnosti a jeho součástí jsou reprezentační sály v prvním patře a prostor pro krátkodobé výstavy.
Architektura paláce kombinuje starší renesanční základy s barokní přestavbou a následnými restaurátorskými zásahy po požárech v 19. a 20. století. Hlavní cesty návštěvníků vedou monumentálním schodištěm k reprezentačním sálům, kde lze obdivovat bohatou štukovou výzdobu a nástěnné malby, které patří k nejlépe dochovaným ukázkám barokního mistrného zpracování v republice. Vnitřní dispozice a vybavení odrážejí tehdejší společenské postavení církevního vedení a impozantní styl raného klasicismu a baroka.
Historie paláce a klíčové okamžiky
Palác byl založen za biskupa Stanislava Thurza na počátku 16. století a pokračoval za biskupa Dubravia. Během třicetileté války a po požáru v roce 1661 byl výrazně poškozen, což vyústilo v barokní obnovu zahájenou biskupem Karlem II. z Lichtenštejna-Kastelkornu v roce 1664. Poslední větší přestavba následovala po požáru v roce 1904 na popud kardinála Bauera, čímž palác získal svou dnešní podobu.
V hlavním salonku a reprezentativních sálech se odehrálo mnoho významných událostí: v roce 1805 zde probíhala strategická porada rakouského císaře Františka I. a jeho spojence ruského cara Alexandra před bitvou u Slavkova, v období kolem bitvy 1848 zde rezignoval císař Ferdinand I. na trůn, a v 19. století se zde setkávali významní hosté jako Marie Terezie či císař František Josef I. V sále sloužil dříve jako jídelna a později jako Audienční sál, který pojímal i slavnostní hostiny s významnými osobnostmi jako Masaryk, Beneš či Jan Pavel II. U kaple a dalších prostor paláce se v minulosti konaly modlitby a soukromé návštěvy arcibisků.
Současné využití a veřejná prezentace
V současnosti Arcibiskupský palác slouží jako sídlo olomouckého arcibiskupství a zároveň jako významný kulturní a turistický cíl. Prohlídky vedou přes chodbu I. patra, která propojuje soukromé prostory arcibiskupa s reprezentačními sály, a začínají v Jubilejní knihovně založené v roce 1939 arcibiskupem Leopoldem Prečanem. Největší sál s bohatou štukovou výzdobou slouží pro společenské a kulturní akce, a bývalo zde hostováno i několik desítek hostů. Na konci 2. světové války a v poválečném období byl palác dále rekonstruován a interiéry jsou nyní předmětem edukativních expozic, doprovázejících výstavy a výkladů.
Mezitím se palác stal symbolem duchovního a administrativního života arcibiskupství a významného kulturního dědictví regionu; v sále se často konají významné hostiny a prezentace, které poskytují vhled do historických a uměleckých děl. V sále a salóncích lze zaznamenat pečlivě zachované detaily, které ilustrují tradiční řemesla a dekorativní umění typické pro olomoucké prostředí. Interiéry paláce zůstávají jedněmi z nejcennějších dokladů barokní architektury v Moravskoslezském regionu a představují důležitý bod pro pochopení regionální historie a architektury.
Specifika interiérů a exponátů
Nejznámějšími prvky interiérů jsou monumentalní schodiště, které vede návštěvníky k reprezentačním sálům, a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1843 od sochaře Emanuela Maxe, které stojí na hlavním prostoru chodby. Zajímavostí je také umístění zrestaurovaného obrazu s námětem nastoupení Františka Josefa I. na rakouský trůn roku 1848, jehož plátno bylo do Olomouce doprovázeno z Opavy a které bylo považováno za ztracené do roku 1947. Obraz pochází z olomoucké radnice a během prohlídek se odhaluje, jak bylo plátno zkráceno a jaké dvě další postavy byly původně součástí kompozice. Dále je prezentována role kalamáře a brku na obraze, které zůstaly dílem zachované v levé části kompozice a odhalí souvislosti klíčového okamžiku rakouských dějin.
Arcibiskupství olomoucké vykonává duchovní správu na území střední a severní Moravy a bylo obnoveno v roce 1063, navazovalo na moravsko-panonskou diecézi. Palác je chráněn jako kulturní památka České republiky a v turistické sezóně 2011 byl otevřen pro veřejnost jako prohlídkový objekt. Vysílání pořadů a odborné prezentace doprovázejí návštěvníky a připomínají bohatou historii sídla i jeho bývalé i současné funkce.
Co návštěvníci zažijí během prohlídek
Prohlídky začínají na monumentálním schodišti a vedou k reprezentačním sálům, kde lze navštívit Jubilejní knihovnu a největší salóny s bohatými štukovými i malovanými prvky. Návštěvníci se seznámí s historií, významnými osobnostmi a událostmi spojenými s palácem, včetně návštěv Marie Terezie, Masaryka, Beneše, Havla a Jana Pavla II. Během letních dnů je palác otevřen denně kromě pondělí; v zimě je pak možné prohlídky organizovat po dohodě. Zajímavou novinkou je samotný výstavní provoz ve zbylém sále, který hostí krátkodobé expozice a je možné jej navštívit i mimo klasickou prohlídkovou trasu.
tags: #frantisek #josef #ii #arcibiskupsky #palac