Další díly seriálu Kostely na Blanensku najdete ZDENení příliš jasné, kdy a jak byl rájecký kostel postaven. První konkrétní písemná zmínka o faře v Rájci pochází z roku 1350, když byl rájecký farář Václav přeložen do Otaslavic. Nicméně podle listiny biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131 lze předpokládat, že fara v té době v obci již existovala. Pravděpodobně tedy dříve v Rájci nějaký kostel stával, což se potvrdilo při opravách interiéru v roce 1998.
„V presbytáři byly odhaleny fresky z patnáctého století. Zřejmě tady musela být větší kaple nebo menší kostelík,“ míní starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout. „Odhalení fresek bylo velkým překvapením. Avšak v době, kdy se část z nich rozkryla, nebyly peníze na další průzkum,“ vysvětlil starosta fakt, že je nyní odkrytý jen úzký sloupek fresek nalevo od oltáře. Další odkrývání záleží na Národním památkovém ústavu, jelikož kostel je památkově chráněným objektem.
„Nástěnné malby zobrazují dvě světice, první je svatá Kateřina a druhou nemůžeme poznat,“ doplnil Václav Fránek z Rájce, který se o historii kostela velmi zajímá. Jiné překvapení čekalo Rájecké o pár let dříve. „Při výkopových pracích počátkem devadesátých let minulého století byla také nalezena gotická křtitelnice,“ sdělil Perout. Křtitelnice pochází z patnáctého století. Odkoupila ji blanenská farnost a zrenovovala pro kostel svatého Martina.
Presbytář je tedy zřejmě podle nalezených fresek nejstarší částí kostela a loď pravděpodobně nechal přistavět Bernát Drnovský. Ovšem při průzkumu nebyla nalezena spára mezi starou stavbou a novou přístavbou. Původní kostel byl bez věže. Tu i s kůrem nechal při zvyšování kostela v roce 1699 přistavět Jan Kristián hrabě z Roggendorfu.
Po třicetileté válce se kostel stal filiálkou doubravické farnosti, a to až do roku 1873, kdy byla fara v Rájci obnovena. Kolem kostela se dříve rozprostíral hřbitov, který byl zrušen roku 1831 za morové epidemie. Pod chrámem se nachází krypta, která je momentálně uzavřená. „Dá se do ní dostat, ale nechodí se tam. Je prázdná,“ uvedl Perout. V hrobce byli pochováni členové rodu Drnovských a také hraběnka Karolina z Roggendorfu a další Salmové. Téměř všechny ostatky však byly později převezeny do sloupského kostela, kde spočívaly do roku 1828; poté byly přemístěny na Salmův hřbitov ve Sloupě. V kryptě zůstaly pouze ostatky hraběnky Karoliny.
V rájeckém kostele je několik náhrobních kamenů, které patří členům rodů Drnovských a Zástřizlů. „Zvenčí kostela stálo také několik náhrobků, ale poškozoval je tam déšť, proto jsou nyní v zámecké kapli rájeckého zámku,“ objasnil starosta.
Ve věži visí tři zvony. „Dva z nich byly během světových válek zrekvírovány. Nejstarší a zároveň největší však zůstal. Koncem šedesátých let byly pořízeny dva nové zvony,“ zmínil se Václav Fránek. Nejstarší zvon byl ulit v roce 1731.
Velký obraz za hlavním oltářem znázorňuje cestu smrtelníků ze země do nebe. Je na něm vyobrazena řada světců včetně Svaté Trojice. Vážení čtenáři, seriál Kostely na Blanensku najdete v tištěné podobě také každé úterý v Blanenském deníku.
