Jihlavský kostel sv. Ignáce z Loyoly představuje jednu z nejvýraznějších raně barokních dominant Masarykova náměstí. Jeho historie je úzce spjata s příchodem členů řádu Tovaryšstva Ježíšova do Jihlavy v 17. století.
Původní provizorní prostory, využívané po příchodu jezuitů, byly pro narůstající potřeby řádu nedostačující, a proto bylo v roce 1680 rozhodnuto o výstavbě nového konventního chrámu podle projektu italského stavitele Jacopa Braschy. Základní kámen byl položen 31. července 1681 a hrubá stavba byla dokončena v roce 1688. Slavnostní předání kostela řádu proběhlo v polovině roku 1689, ačkoliv interiérové úpravy a instalace mobiliáře pokračovaly ještě dlouho poté.
Architektonicky se jedná o typickou jezuitskou stavbu inspirovanou římským kostelem „Il Gesù“. Budova je řešena jako podélně orientovaná jednolodní stavba s rovně ukončeným presbytářem, přičemž průčelí je členěno pilastry a osazeno nikami se sochami světců. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 prošel kostel i jeho okolí řadou změn; na krátkou dobu sloužil jako posádkový kostel, později jej využívali dominikáni a nakonec přešel pod správu premonstrátů, kteří kostel spravují v rámci farnosti u kostela sv.
Interiér chrámu je mimořádně bohatý na uměleckou výzdobu, které vévodí monumentální fresky malíře Karla Františka Teppera z roku 1717. Tyto malby pokrývají klenby lodi a presbytáře a mistrně zobrazují alegorii ohně víry a oslavu sv. Ignáce z Loyoly, zakladatele řádu. Presbytář je navíc doplněn o unikátní iluzivní malovaný oltářní nástavec, který v roce 1766 vytvořila dvojice Josef Kramolín a František Xaver Noldinger ve spolupráci s řezbářem Adamem Lautererem.
Kostel sv. Ignáce je rovněž místem uchovávajícím vzácné památky evropského významu. K nejcennějším z nich patří jihlavská Pieta, vrcholné dílo tzv. krásného slohu z doby kolem roku 1400. Toto opukové sousoší, prohlášené za národní kulturní památku, je odborníky připisováno svatovítské huti Petra Parléře a představuje unikátní doklad české gotické plastiky. Dalším výjimečným dílem je gotický Přemyslovský krucifix z počátku 14. století. Vzhledem k náročným klimatickým požadavkům na uchování originálu je tato památka uložena v prostorách Strahovského kláštera v Praze, avšak v jihlavském farním kostele je dnes umístěna její kopie.
Sezónní provoz kostela zahrnuje komentované prohlídky výzdoby a historie. Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce z Loyoly je významnou raně barokní stavbou stavitele Jacoba Braschy. Komentované prohlídky interiéru a výzdoby poskytují návštěvníkům hlubší vhled do bohaté ikonografie a historických souvislostí komplexu.
Obrázek ilustruje typické jezuitské řešení fasády s nikami a sochami svatých, které dotváří celkový dojem monumentality.
Detailní záběr fresky z roku 1717, která pokrývá klenby lodi a presbytáře a zobrazuje motivy ohně víry a oslavy sv. Ignáce z Loyoly.
Vědci analyzovali Ježíšův obraz na turínském plátně – výsledek je děsivý
Video nabízí stručný přehled výstavby a proměn chrámu v průběhu času a doprovodné historické souvislosti.