Kostel svatého Gotharda v Modřicích je římskokatolický kostel s bohatou historií sahající do 12. století. Jeho barokní podoba vznikla v letech 1780-1784, kdy byla původní věž stržena a loď rozšířena; vznikl nový presbytář a východní věž. Interiér kostela ukrývá cenná díla, mezi nimi obraz svatého Gotharda nad oltářem, gotickou dřevořezbu Madony s dítětem a skupinu soch symbolizujících Olivetskou horu.
Na okraji kryptě byly nalezeny základy věže a v roce 1222 je poprvé zmiňován modřický farář Vilém. V roce 1341 byl kostel údajně znovu vysvěcen. V roce 1724 kostel vyhořel a následovala oprava, která se ukázala jako dočasná. K přestavbě do současné barokní podoby došlo mezi lety 1780 a 1784, kdy byla zbořena původní věž, loď byla rozšířena, byl postaven nový presbytář a také věž na východní straně.
Dominantou klasicistního interiéru je obraz svatého Gotharda nad oltářem; dále se zde nacházejí dvě rozsáhlé stropní malby, gotická dřevořezba Madony s dítětem a skupina soch symbolizujících Olivetskou horu. K soše Piety sem odedávna poutníci přicházeli na ojedinělou cechovní pouť cechu zahradnického. Varhany v kostele pocházejí z doby kolem roku 1910; autor není znám.
Kolem kostela stával až do roku 1880 hřbitov. Areál kostela doplňuje pozdně barokně ztvárněný kříž z roku 1786 s plastickým korpusem Krista a postavou Panny Marie Bolestné u hlavní brány, spolu se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1771, kterou v moravském Brně zřejmě vytvořil sochař Jan Adam Nessmann (1710-1773).
Ohradní zeď kolem kostela je smíšeného materiálu; u jižní strany stojí hlavní brána pro pěší a východní vstup. Ze severovýchodu vede zdi brána pro pěší s segmentovým záklenkem a trojúhelným štítem, krytým sedlovou střechou; jedná se o vstup směřující od objektu fary.
Kostel sv. Gotharda v Modřicích je dnes farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami. Chrámový okrsek leží v centru obce na mírném návrší, snad u místa středověkého biskupského hradu. Půdorys je nepravidelný; ohraničen renesanční kamennou hradební zdí se střílnami, která má dvě vstupní brány - barokní na jihu a menší na severovýchodě. Plocha mezi kostelem a zdí sloužila do roku 1880 jako hřbitov.
Do kostela byla roku 1757 zřízena děkanství a prošel řadou přestaveb. Při opravách v 70. letech 20. století byl odkryt fragment původního románského zdiva s kruhovými okny a částí portálu z konce 12. a počátku 13. století. V ose západního průčelí, dnes již v interiéru, nalezneme renesanční kamenný portál datovaný rokem 1540.
Na západní straně byla v roce 1738 přistavěna kaple svatého Jana Nepomuckého, která má stát na místě pověstmi opředené hradní věže. Dochované základy pravděpodobně náleží nejstarší věži pocházející ze 13. století; pod kaplí byla krypta. Tragický požár 7. srpna 1724 zničil kostel, věž i faru; město vyhořelo do základů. Brzy následovala oprava, která však nebyla finančně náročná; rozhodnutí o radikální přestavbě vedla ke změně vzhledu v letech 1780-1784.
Vzácný soubor pozdně gotických soch byl v roce 1982 z původního přístavku přestěhován pod kruchtu do západní části lodi. Tento soubor pravděpodobně vznikl kolem roku 1482 v okruhu nizozemského sochaře Nicolase Gerhaerta z Leydenu a tvoří polychromované sochy Krista, apoštolů Jana, Jakuba a Petra a postava anděla; část je dlouhodobě zapůjčena do brněnských muzeí.
Kostel má klasicistní vybavení z poslední velké přestavby, zejména z let 1790-1800. Oltář a kazatelna pocházejí z dílny brněnského sochaře Ondřeje Schweigela. Monumentální obraz sv. Gotharda nad oltářem namaloval Ferdinand Licht. Na menze oltáře sv. Kateřiny Gotická stojí dřevořezba Madony s dítětem; u signatury je uvedeno období 1432. Pieta Panny Marie naproti vstupu pochází ze zrušeného kostela ve Slatince.
Na ploše stropní klenby jsou dvě rozsáhlé fresky: jedna zobrazuje poutní zastavení, druhá znázorňuje konec sv. Gotharda. Kostel sv. Gotharda je situován v centrální části Modřic, západně od náměstí Svobody. Fasáda lodi je členěna lizénovými Rámy, s třemi okenními osami na obou stranách. Kněžiště má po jedné okenní ose na každé straně, s okny stejného typu jako v lodi.
K jižní straně lodi je malá předsíň, která je přístupná půlkruhovým zaklenutým vchodem a profilovaným ostěním s klenákem ve vrcholu. Ze západu k lodi přiléhá kaple s fasádami členěnými vpadlými lizénovými rámy; nad úrovní lizénových rámů obíhá mohutná plastická korunní římsa. Hloubka věžní hmoty obsahuje horizontální členění kordónovou římsou; nad ní spočívá hladké kladí s ciferníkem hodin.
Areál kostela je obehnán ohradní zdí se smíšeného materiálu a má pilířovou vjezdovou bránu. V severovýchodní části je zeď prolomena branou pro pěší se segmentovým zakončením a trojúhelným štítem se sedlovou střechou.
Současný kulturní a duchovní význam
Kostel je dnes farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami, a tak nadále plní svou roli centra duchovního života obce. V rámci farnosti a chrámového okrsku existují pravidelné události a poutní aktivity, často spojené s místní historií a bohatou výtvarnou tradicí chrámového interiéru.
Historické a umělecké hodnoty kostela přitahují návštěvníky i badatele: barokní interiér a především polychromované sochy, gotická Madona s dítětem a fresky jsou významným svědectvím o vývoji sakrálního umění na Moravě.
V areálu kostela a jeho okolí se dochovaly historicky cenné prvky, které odrážejí proměnu stavebních stylů od románského a renesančního přes gotiku až po baroko a klasicismus.
Přehled hlavních období a událostí
- 12. století - počátek existence kostela a první záznamy o faráři Vilémovi (rok 1222).
- 1341 - údajná znovu vysvěcení kostela.
- 1724 - požár a následná radikální přestavba (1780-1784).
- 1780-1784 - zboření původní věže, rozšíření lodi, výstavba presbytáře a věže na východě.
- 1790-1800 - většina klasicistního vybavení chrámu.
- 1432 - datování dřevořezby Madony s dítětem nad oltářem.
- 1982 - přesun části pozdně gotických soch pod kruchtou v západní části lodi.
Architektonické detaily a výzdoba
Oltář a kazatelna z dílny Ondřeje Schweigela; monumentalní obraz sv. Gotharda je dílem Ferdinanda Lichte. Mimo oltářní prostor stojí gotická Madona s dítětem. Fresky na stropu zobrazují poutní zastavení a konec sv. Gotharda. Pieta Panny Marie naproti vstupu pochází ze zrušeného kostela ve Slatince.
Kaple sv. Jana Nepomuckého byla přistavěna na západní straně roku 1738, kaple má stát na místě dávno zaniklé hradní věže. Důležité fragmenty románského zdění a portál z roku 1540 svědčí o dlouhé vrstvě stavitelství v průběhu staletí.