Buchlovická farnost s kostelem svatého Martina vznikla patrně již ve 13. století. Farnost Buchlovice je starobylá farnost, která vnikla již ve 13. století. Odedávna tato farnost byla pod patronátem místních šlechticů.
Kostel svatého Martina se zrodil na místě starší stavby; původně jednolodní s valenou klenbou. Ve 20. století byl proložena příčnou lodí od uherskohradišťského architekta Dominika Feye, v letech 1920-22 pak rozšířen podle jeho plánů. Raně barokní podoba domu vznikla v letech 1640-1643, když jej nechal postavit Milota ze Zástřizl.
Uvnitř kostela se nachází hlavní oltář s obrazem svatého Martina a boční oltáře zasvěcené Panně Marii a Janu Nepomuckému. Hlavní oltář doplňuje cenná kopie obrazu svatého Martina od Anthonise van Dycka (1599-1641), kterou pořídil malíř Karel Žádník (1847-1923). Dále je součástí soubor jedenácti obrazů jezuitského malíře Ignáce Raaba (1715-1787), pocházející z old velehradského kláštera.
Ve zdi chrámové lodě jsou zasazeny náhrobky se znaky majitelů panství - Zástřizlů a Petřvaldů; tyto náhrobky pocházejí z někdejšího českobratrského sboru, později kaple sv. Alžběty stojící u hřbitova. Do zdi chrámové lodě je dále vloženo sedm náhrobků s uvedenými znaky.
Kostel má původní čtyři zvony z let 1519, 1680, 1686 a 1737, které vyjímečně přežily dobu obou světových válek. Původní varhany z roku 1825 od Jana Nepomuka Ignáce Staudingera (1780-1843) byly roku 1930 přeneseny do kaple sv. Barbory na Buchlově.
Farnost Buchlovice je dnes samostatná a jejím duchovním správcem je farář. Při farnosti působí farní sbor a schola; aktivní jsou také společenství ministrantů, mládeže, misijní klubko, společenství manželů a společenství matek.
Vedle hlavního kostela patří k farnosti i další objekty, které s Buchlovickou farností úzce souvisí: dvoupodlažní budova fary (nyní neobydlená) s muzeem významného místního kněze a grafika Arnošta Hrabala, hospodářské budovy přestavěné na klubovnu pro aktivity farnosti.
Mezi spojitými objekty patří pohřební kaple svaté Barbory na kopci nad hradem Buchlov, kde se každoročně konají dvě poutě, hřbitovní kaple svaté Alžběty (dnes slouží jako obřadní síň) a místní hřbitov. Dále je kaplička Panny Marie Sedmibolestné v Břestku, kde se koná pouť každoročně.
Farnost Buchlovice dnes zahrnuje také další aktivity: místní společenství, pohřbívání, modlitby a kulturní akce, které jsou každoročně organizovány aktivními farníky.
Historie a architektura v kontextu období
Raně barokní kostel vznikl ve 17. století na místě starší stavby; původně byl jednolodní s valenou klenbou. V 20. století byl rozšířen o příčnou loď podle plánů Dominika Feye. Vnitřní zařízení patří k baroku a pozdějším období.
Dominik Feya, uherskohradišťský architekt, měl zásadní vliv na architektonické uspořádání kostela v 1921-22. Kopie obrazu svatého Martina od van Dycka a soubor Raaba doplňují bohaté barokní interiéry. Čtyři původní zvony přežily obě světové války.
Interiérové prvky a umělecká díla
Hlavní oltář zobrazuje obraz svatého Martina; boční oltáře jsou zasvěceny Panně Marii a Janu Nepomuckému. Kopie van Dycka byla zakoupena pro oltář; Raabovy obrazy pocházejí z velhradského kláštera a představují významný soubor barokních děl.
Do zdi kostela jsou zasazeny náhrobky majitelů panství - Zástřizlů a Petřvaldů - a další náhrobky pocházejí z českobratrského sboru, který později sloužil jako kaple sv. Alžběty.
Role fary a souvisejících objektů
Budova fary s muzeem Arnošta Hrabala, kaple svaté Barbory, kaple svaté Alžběty a hřbitov tvoří důležitou součást regionálního kulturního a duchovního života.
Celkové zázemí farnosti a její komunitní aktivity zůstávají významným prvkem života obce i v současnosti, spojujíc historické dědictví s aktivním pastoračním životem.
tags: #kostel #svateho #martina #buchlovice