Kostelík svatého Jiljí a vratislavský Ostrów Tumski: poutavý průvodce historií a sakrální architekturou Vratislavi

Až když člověk prochodí vratislavské ulice klopýtáním po tvrdé městské dlažbě, tak pochopí význam tohoto zdánlivě jednoduchého sloganu - místo setkání různých kultur, náboženství, národností a lidí.

A říkejme městu česky Vratislav, přestože polsky se jmenuje Wrocław a Němci mu neřeknou jinak než Breslau. Ten český název je u nás tradiční, historicky zažitý, a sami obyvatelé Vratislavi českou variantu znají, na rozdíl od té německé jim vůbec nevadí. Sami také s hrdostí připomínají, že název je odvozen od legendárního zakladatele města, Přemyslovce Vratislava I. Nelze totiž ani pominout těch více než 400 let, po které zdejší kraj patřil do zemí Koruny české, takže jsme spolu sdíleli dlouhé historické období vše dobré i zlé.

Vratislav je k nám, Čechům, velmi přátelské město, to pocítíte na každém kroku. Vratislavané konec konců vědí, že do Prahy je to blíž než do Varšavy. Tohle město prostě stojí za to poznat, a kdo jednou propadne jeho kouzlu, toho již nepustí - tak mu propadněte, jako se to stalo nám.

Sídliště na křižovatce obchodních cest v meandru řeky Odry, která zde přijímá vody řek Oławy, Ślęzy, Widawy, Bystrzyce a Dobry, ležící na průsečíku cest mezi Itálií, Baltem, Kyjevem a Paříží, bylo již v devátém století centrem slovanských Slezanů. První písemná zmínka o městě pochází z kroniky Dětmara z Merseburku a vztahuje se k roku 1000, kdy zde bylo založeno biskupství - samotné město je však bezpochyby starší.

Podle některých hypotéz nese své jméno po svém zakladateli, českém knížeti Vratislavovi I. (Wrocisław I.), za jeho vlády (panoval 915-921) bylo území Slezska připojeno k českému státu. Město se tehdy rozrůstalo v prostoru Dómského ostrova (Ostrów Tumski) na pravém břehu Odry. Již ve 2. polovině 10. století se však za vlády knížete Měška I. dostala Vratislav pod vládu Polska. Po mongolských vpádech v polovině 13. století se město přesunulo na levý břeh Odry a bylo vystavěno na pravidelném půdorysu, který se uchoval dodnes.

Během dělení polského státu se Vratislav nejprve stala hlavním městem samostatného Vratislavského knížectví a později po smrti Jindřicha VI. Dobrého se stala bezprostředním knížectvím Koruny české. Za české vlády došlo k významnému rozvoji města a k jeho územnímu rozšíření, přesto si udržovala silné kulturní a obchodní vazby s Polskem. Polská, česká a německá komunita zde žily harmonicky až do roku 1526, kdy český král Ludvík Jagellonský padl v Moháči a nastoupili Habsburkové.

Toto období přineslo rekatolizaci a germanizaci; Vratislav poté patřila k Rakousku, a v roce 1742 připadla Prusku. V 19. století proběhla industrializace a město zůstalo součástí Německa i po první světové válce. Vratislav hrála klíčovou roli ve druhé světové válce; po válce byla začleněna do Polska a byla osídlena Poláky z centra země. Rekonstrukce města si vyžádala velké úsilí a byla dokončena až v 80. letech 20. století.

Až teď se podíváme blíže na Dómský ostrov a nejstarší sakrální památky, které ostrov dělají srdcem města. Dómský ostrov (Ostrów Tumski) je nejstarší částí města a jeho prohlídka začíná zde. Pozorný návštěvník si všimne jedné anomálie - že to vlastně žádný ostrov není. No už není, ale byl, a to až do roku 1824, kdy bylo zasypáno jedno z ramen Odry v rámci likvidace barokní fortifikace města.

Meandrující Odra zde spolu s Olavou vytvořily ostrovy a v 9. století se na Ostrově objevily prvotní obydlí. Archeologické nálezy potvrdily, že nejstarší osídlení bylo v okolí kostela sv. Martina, který je jediným pozůstatkem Piastovského hradu. Kamenný hrad byl vystavěn až ve 12. století. V roce 1315 připadl Ostrov církvi a v roce 1382 se pokusil Václav IV. o rekonstrukci královského hradu, ale k realizaci nedošlo. Zbytky staré pevnosti postupně zanikly a kostel sv. Martina byl silně poničen ve 2. světové válce; obnoven byl až v letech 1957-60.

Před západním průčelím kostela je moderní pomník papeže Jana XXIII. a ulice svatého Martina a Svatého kříže nás dovedou k náměstí Kościelny s několika památkami. Po pravé ruce stojí opravená budova Orphanotropheum, bývalý sirotčinec pro šlechtické děti, a mezi nimi dominují barokní sloup sv. Jana Nepomuckého a dominanta náměstí - kostel sv. Kříže a sv. Bartoloměje, zřejmě nejkrásnější gotická stavba Vratislavi. Kostel byl založen v roce 1287 a dostavěn v roce 1350; jeho rozměry fascinují - 66 m délka, 44 m šířka, 19 m výška, věž 69 m. Na severní stěně kapitulní chrámu je ukázkově spojena duchovní architektura s bohatou historií.

Autorem projektu katedrály je zřejmě slezský stavitel Mistr Wiland; uvnitř najdeme románské i pozdně gotické prvky. Katedrála byla postupně přestavována a rozšiřována v různých epochách - goticky, renesančně, barokně, a v 19. a 20. století regotizována. V roce 1945 bylo zničeno 70 % konstrukce během obléhání Rudou armádou. Rekonstrukce proběhla v letech 1946-51 pod vedením architekta Marcina Bukowskiego. V interiéru vynikají varhany z roku 1913, které patří k druhým největším v Polsku, a to díky 13 275 píšťalám a 151 rejstríkům. Zajímavé kaple uzavírají půldo konce katedrály: Mariánská kaple, Elektorská kaple a Kaplice sv. Alžběty.

Po výstupu na severní věž katedrály (výška 55 m) si užijeme nádherný pohled na řeku, ostrovy a staré město od východu. Dále nás cesta vede po severní stěně katedrály k nejstarší dochované stavbě Vratislavi, pozdně románskému kostelu sv. Jiljí z 20. let 13. století. Je spojený s kapitulem vratislavské katedrály a s legendární Brama Kluszczana.

Na Dómském ostrově najdeme i Botanickou zahradu Vratislavské univerzity, která vznikla v roce 1811 kolem původního ramene Odry. Původně 5 ha, dnes 7,4 ha a 13 500 druhů rostlin; výjimečné je panoráma přírody a Expozice bahenní flóry. Zahrada má rovněž alpinium a geologický profil uhlí, a poutavé je i zobrazení obrovské Gunnera manicata.

Od Ostrova Tumski je možné se projet lodí po Odře, až se dostaneme na Písek, ostrov spojovaný mostem Piaskowy. Na Písku dominuje gotický kostel Nejsvětější Panny Marie na Piasku s bohatou historií - postavený v letech 1334-75, dostavěný v 15. století, zničený v roce 1945 a znovu vybudovaný v 60. letech 20. století. Z tohoto ostrova stojí za zmínku i bývalý klášter Augustiniánů (dnes Univerzitní knihovna) a pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje, dříve sv. Jakuba, posléze sv. Anny. Ostrov je propojen s městem mosty, například Grunwaldzki - nejznámější visutý řetězový most s pilony vysokými 20 metrů, postavený na počátku 20. století.

Vydejme se dále na prohlídku dalších chrámů, včetně kostela sv. Vojtěcha s historií sahající až k 12. století a s bohatým souborem gotických i renesančních prvků; a také na kostely sv. Anny a sv. Bartoloměje, jejichž stavební vývoj sahá do 12.-14. století a jejichž interiéry uchovávají historické oltáře a fresky. Vratislav je městem s četnými kostely a palácemi, které svědčí o složité historii regionu, vlivech české i polské tradice, a o tom, jak se město postupně stávalo symbolem kulturního dědictví střední Evropy.

Historie Ostrów Tumski je fascinující: od pohanských časů kopírovaných Slezanů po staletí duchovní království. Legenda o knedlíku u brány s knedlíkem, která doprovází Bramu Kluszczana, dodává místu punc poetiky, která se do dnešních dní vyvíjí spolu s kamennými reliéfy a gotickými i románskými detaily.

Praktické informace: Ostrów Tumski je otevřen celoročně, 24 hodin; vstup do areálu je zdarma, do katedrály 10.00-17.00 a vstup do katedrály je zdarma, s výjimkou některých tras a výstav. Z Oberanova můžete navštívit okolní atraktivity v okruhu 100 kilometrů a užít si pohodlnou prohlídku na soukromé cestě po městě.

Další fotografie a vizuální prvky

Stane-li se vaším cílem prohlídka historického jádra Vratislavi, navštivte i kostel sv. Martina, Kluszczanu bránu a Arcidiecézní muzeum s Henrykówskou knihou. Dále si prohlédněte unikátní sloup sv. Jana Nepomuckého a nároží katedrály s jejími kaplemi a oltáři.

Historické podoby a současnost

Vratislavská pevnost Festung Breslau a obléhání města na konci druhé světové války zanechaly značné zbytky; polský stát rozhodl zrekonstruovat zničené památky a posílit jejich význam jako svědectví polské historie. Dnes je to perla mezi polskými gotickými náboženskými památkami, s věžemi vysokými 100 metrů a bohatou historií, kterou lze zkoumat prostřednictvím tellingů, interiérů a výstav v Arcidiecézním muzeu.

Ostrów Tumski tedy zůstává živým svědectvím složitého dědictví Slezska - místa, kde se prolínají kultury, architektura a legenda, a kde plynové lampy na ostrově vytvářejí jedinečnou atmosféru, která se liší od moderního LED osvětlení ve zbytku města. Pro milovníky historie, architektury a romantické atmosféry je Vratislav ideálním cílem pro dvoudenní poznávací program a hluboké ponory do minulosti regionu.

tags: #kostelik #svateho #jilji #wroclaw