Problematika lidí se získaným poškozením mozku se široce rozprostírá napříč zdravotní a sociální oblastí a to je problém. Kdo a jak by měl mít tuto problematiku v kompetenci? Kým a jak by se měla tato péče financovat? V průběhu workshopu zaznělo mnoho podnětných návrhů, jak by se dala situace v České republice řešit. Důležité je sjednotit systém financování, dále je nutná spolupráce jednotlivých odborníků a zcela zásadní je zajištění návaznosti péče.
Jak uvedl významný italský neurolog dr., při poranění mozku, kdy je vždy „otřesen“ celý mozek, dochází k přetrhání vazeb mezi jednotlivými mozkovými centry. To very často způsobuje změny chování, osobnosti, myšlení a také snížený náhled na vlastní problémy a realitu. Navíc tito pacienti jsou nejčastěji mladí muži v produktivním věku, bez vlastní rodiny. Zmíněná skutečnost se ukazuje jako jeden z největších problémů při návratu těchto osob do běžného života či do práce.
Proto je například problematické v Česku zavedené dělení osob s postižením na mentálně, duševně, pohybově a smyslově postižené. Lidé s poškozením mozku patří většinou do všech uvedených kategorií a současný systém je neumí „statisticky“ podchytit. Ačkoli tak v ČR ročně utrpí poškození mozku více než 80 tisíc osob, nevíme, kolik z nich přežije a s jak těžkými následky. Za velmi překvapující zahraniční odborníci považovali nízké výdaje na rehabilitaci těchto pacientů a naopak vysoké výdaje na dlouhodobou péči, což je v ostrém kontrastu se západními zeměmi.
Všichni zúčastnění se shodli na tom, že pokud se pacientovi i rodině dostane včasná a vhodná komplexní rehabilitace a psychologická pomoc, pak má velkou šanci navrátit se zpět do běžného života, a ušetřit tak státu peníze, protože nemusí být v invalidním důchodu a na sociálních dávkách. Z hlediska rehabilitace se diskutovalo o důležitosti práce s rodinou a také o prvotním vyhodnocení potřeb a deficitů pacienta tak, aby byl odkazován na správné místo.
Dr. Zappala dodal: „Neexistuje univerzální návod na rehabilitaci osoby po poškození mozku, protože každý jednotlivý mozek je jiný!“ Následkem změn způsobených poraněním mozku jsou velmi časté i změny nebo zhoršení vztahů v rodině. Lidé po získaném poškození mozku a jejich rodinní příslušníci nemají v současnosti v České republice téměř žádnou šanci na poskytnutí kontinuální, dlouhodobé a komplexní rehabilitační péče. Po špičkové akutní péči, kdy je pacientovi zachráněn život, se často ocitají ve vakuu nebo na odděleních LDN, bez potřebné včasné rehabilitace, kde si nevědí rady „co dál?“. To samozřejmě zhoršuje potenciál osoby k rehabilitaci.
Mozek má schopnost intenzivní regenerace pouze časně po poranění. Velmi problematická je i dostupnost sociálních služeb, kterých je pro tuto cílovou skupinu v ČR úplné minimum. Ačkoli jsou tito pacienti přijímáni např. Poranění mozku. Mozkové trauma. Úbytek kognitivních funkcí. A další. Je mnoho příčin, úrazů a onemocnění, která způsobují úbytek kognitivních funkcí. Mohou sem patřit například poranění hlavy následkem úrazu (otřes mozku, zhmoždění mozku, ...), různé infekční nemoci zasahující přímo nervovou tkáň, poškození mozku následkem různých intoxikací (otrav), změny poznávacích funkcí následkem psychiatrického onemocnění (schizofrenie, deprese, demence, ...), poškození mozku následkem cévní mozkové příhody, neurologického onemocnění (epilepsie), klinické smrti, a další.
Díky plasticitě mozku dnes víme, že mozek se umí adaptovat na jakoukoli činnost, opakovanou vhodným způsobem po vhodně dlouhou dobu vytvořením nových nervových spojení. Problematika je samozřejmě trošku složitější, nicméně pro naše účely postačí takto zjednodušený popis. V dnešní době existují odborná centra, která nabízejí pro pacienty s poškozením mozku neurorehabilitační programy. Naděje na úspěšnou rehabilitaci záleží na stupni a typu poškození, a bývá to obvykle dlouhodobá záležitost. Nicméně docházení do těchto center je často časově a pro některé i fyzicky náročné. V každém případě rehabilitační program vedou školení odborníci. Program v takových centrech je komplexní, a rehabilitace se děje i pomocí fyzických cvičení a podnětů.
Jedna z podmínek uzdravení je chtít se uzdravit. - L.A. Seneca A pro vaši podporu vám nabízíme také online tréning kognitivních funkcí, který můžete provozovat u vás doma, bez nutnosti někam docházet. Věříme, že pro vás jistě bude velmi vítaným a užitečným pomocníkem na cestě k uzdravení. Na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že Mentem trénink si neklade za cíl nahrazovat odbornou neurorehabilitaci, jak vám ji doporučil váš lékař. Počítačový trénink má tu výhodu, že je možné na něm administrovat ty úkoly, které by nebylo možné bez počítač aplikovat. Téměř okamžitě počítač vyhodnotí váš výsledek. Možnost porovnat si své aktuální výsledky s výsledky z předchozích her. Naším cílem je poskytnout vám vhodný a kvalitní doplněk odborných rehabilitačních programů v podobě mentálních cvičení, u kterých se budete bavit, budete si hrát, a přitom budete trénovat mozek, a posilovat svoje neuronová spojení. A budete to dělat, kdy budete chtít, a jak dlouho budete chtít. Když už se budete cítit unaveni, prostě počítač zavřete. Jestliže se vám bude chtít zase si zahrát nějakou „hru“ za tři hodiny, budete k tomu mít volný přístup. Můžete trénovat častěji, podle své vlastní chuti a nálady.
Porážka je stav mysli; nikdo není poražen, dokud porážku nepřijme jako skutečnost. - Bruce Lee
Článek pro vás připravila Mgr. Ivana Jakubeková Boule a modřiny patří k dětství, ke sportu a někdy i k běžnému každodennímu provozu. Co když se ale objeví třeba na hlavě miminka po pádu z přebalovacího pultu? U každého úrazu hlavy nás zajímají dvě otázky: Jak se člověk po úrazu chová? Zajímá nás, jestli je při vědomí, hýbe se, pamatuje si na úraz, krvácí atd. Jaký byl mechanismus úrazu?
Při úrazech spojených s velkou energií volejte vždy 155. Asi každý z nás už někdy zakopl a spadl na zem. Při takové příležitosti padáte ze své vlastní výšky a pokud se během pádu o nic nebouchnete, nehrozí vám větší riziko. Při pádu ze žebříku nebo po skákání na posteli ale už dostává zabrat i páteř. Proto raději volejte 155.
Verifikované varovné příznaky po úrazu hlavy zahrnují poruchu vědomí, opakované zvracení, nestejnou velikost zorniček, zmatenost, křeče, potíže s chůzí, koordinací, řečí či zrakem. Při těžkém mechanismu úrazu je vhodné pacienta prohlédnout lékařem a volat 155 nebo použít aplikaci Záchranka. Po úrazech hlavy doporučujeme sledovat stav 24-48 hodin a dávkově vyhodnocovat změny.
Obecně platí, že prvotní pomoc při úrazech hlavy vyžaduje zajištění vlastní bezpečnosti, kontrolu vědomí a dýchání, a v případě bezvědomí volejte 155. U menších úrazů hlavy sledujte stav 24-48 hodin, pacient by měl odpočívat a je vhodné ho bdít každé 2 hodiny.
Regenerace mozkové tkáně po úrazu je pomalý proces a závisí na rozsahu poškození, věku pacienta, celkovém zdravotním stavu a včasnosti léčby. Podpora regenerace zahrnuje klidový režim, rehabilitační terapii, dostatečnou hydrataci, kvalitní výživu a v některých případech i farmakologickou podporu. Avšak jakmile je to možné, je dobré klidový režim nahradit lehčím aerobním tréninkem a postupně jeho intenzitu zvýšit až na maximum. Dlouhodobé následky mohou zahrnovat problémy s pamětí, soustředěním, emoční stabilitou nebo motorikou. Proto je důležitý důsledný návrat k fyzické a psychické aktivitě a pravidelné sledování zdravotního stavu.
Prevence poranění mozku zahrnuje používání ochranných pomůcek, bezpečnostní opatření v dopravě a včasné řešení zdravotních komplikací po jakémkoli úrazu hlavy. Slibné výsledky v prevenci vykazuje také kreatin nebo sulforafan. Traumatické poranění mozku může mít dalekosáhlé fyzické i psychické účinky a je důležité, aby ošetření proběhlo včas a podle závažnosti poranění, s ohledem na potřebu intenzivní péče a rehabilitace.
Intenzivní a správně vedená rehabilitace musí proběhnout ve správnou dobu, velmi časně po úrazu je šance maximálně využít neuroplasticitu a zmírnit trvalé následky. Definitivní zhodnocení následků poškození mozku je možné až po určitém čase, ale v průběhu vyvádění z umělého spánku lze sledovat reflexy, hybnost končetin a reakce na podněty, které napovědět mohou o rozsahu poškození mozku. Po těžkých úrazech je možné, že pacienti nevnímají své okolí a vykazují automatické pohyby; na takové stavy musí reagovat tým specialistů.
V České republice se současná situace odvíjí od potřeby lepší návaznosti péče, dostupnosti sociálních služeb a koordinovaného financování. Připravené modely a zkušenosti ukazují, že časná, komplexní rehabilitace je klíčová pro návrat do běžného života a může snížit sociální náklady spojené s dlouhodobou péčí.
Rehabilitace po poranění mozku
Klíčové koncepty regenerace a rehabilitace
Plastická schopnost mozku vytvářet nová spojení umožňuje adaptaci na nové činnosti za vhodných podmínek a správné stimulace. Neurorehabilitace bývá komplexní a zahrnuje fyzické cvičení, kognitivní trénink, a psychologickou podporu. Důležitá je také práce s rodinou a rané vyhodnocení deficitů, aby byl pacient správně odkazován na specializovaná centra.
Moderní přístupy zahrnují i online tréninky kognitivních funkcí, které mohou doplňovat odbornou rehabilitaci a umožnit pacientům pracovat na svém stavu doma. Nicméně cílem není nahradit lékařskou péči, ale poskytnout kvalitní doplněk k profesionálnímu programu.
V závěru je zřejmé, že pro zlepšení prognózy je klíčová včasná a koordinovaná intervence napříč systémy zdravotní a sociální péče, spolupráce odborníků a důsledné sledování pacientů i rodin. Rozhodující je také uvědomění si, že každý mozek je jiný a rehabilitace musí být individualizovaná a flexibilní.