Sledujeme natáčení třídílného televizního filmu Ďáblova lest, jehož námět vychází z knihy záhadologa Arnošta Vašíčka Záhada Ďáblovy bible a který se odehrává v historickém prostředí i moderní detektivní zápletce. Pardubice a jejich okolí se tak mění v kulisy pro příběh, který kombinuje detektivku s mystickou tematikou a prvky české švejkoviny, jak to popsali tvůrci i herci.
Hlavní postavou je religionista, který pomáhá vyšetřovatelům řešit spletité případy spojené s tajemnými stránkami Ďáblovy bible. Hereckou hvězdou projektu je Ivan Trojan, jenž mimo jiné hraje postavu vyšetřovatele a pracovníka policie zapojeného do vyšetřování rituálních vražd podle klíče z fiktivní Šifry mistra Podlažického. „Hraji zde postavu religionisty, člověka, který pomáhá policii vyřešit spletitý případ týkající se Ďáblovy bible,“ uvedl Trojan.
Režisér Jiří Strach uvádí, že Ďáblova lest je detektivka s mystickými prvky a že to je žánr, který podle jeho názoru může u diváků obstát. „Ďáblova lest je detektivka, pohádka pro dospělé, do níž se nám vkrádají jisté prvky humoru, takové ty české švejkoviny, které jsou ale potřeba,“ dodal Strach.
Strach poznamenal, že Pardubice se pro film stávají srdeční záležitostí - od natáčení Operace Silver A až po Ďáblovu lest. „Pardubice se pomalu stávají mou srdeční záležitostí. Do Pardubic se prostě velmi rád vracím. Je to fotogenické město a pokud je nám takhle nakloněno, nemůžu si přát nic víc,“ uvedl. V pilotní roli ztvárňuje postavu hlavního vyšetřovatele Freda Bartoše, který byl dříve předlohou pro roli v Operaci Silver A, a teď působí jako klíčový detektiv, který kombinuje americký hrdinský styl s českými reáliemi.
Do dalších rolí Strach obsadil například Ivana Trojana a Annu Geislerovou. O herecké partě Strach říká: „Ta hraje policejní vyšetřovatelku, co přichází tak trochu do vyhnanství, protože ji v Praze vyhodili kvůli jejím problémům s kouřením marihuany.“ Režisér dodává, že tahle parta je výjimečná i mimo plac a že s ní rád dýchá jeden vzduch.
V hlavních vizích se odráží motiv tajemného textu a chybějících stránek: některé stránky knihy jsou jasně popsány historiky, u jiných zůstává neznámé, a právě tyto neznámé pasáže se stanou klíčem k řešení záhady. „V Ďáblově bibli chybí několik stránek textu. Právě u těch neznámých si společně se scénáristou Arnoštem Vašíčkem hrajeme s různými konspiračními teoriemi, co na nich asi ďábel popisoval,“ objasnil Strach. „Dojdeme k tomu, že jde o tajemný kód, jakousi Šifru mistra Podlažického. Podle tohoto klíče se v Čechách začnou dít různé rituální vraždy.“
V rámci natáčení se v souvislosti s příběhem objevuje i reálný motiv touhy po historické a kulturní autenticity. „Pardubice se pomalu stávají mou srdeční záležitostí… Do Pardubic se prostě velmi rád vracím. Je to fotogenické město a pokud je nám takhle nakloněno, nemůžu si přát nic víc,“ doplňuje Strach.
Vedle herců, kteří tvoří jádro filmu, se objevují i další zástupci české kinematografie. Mezi nimi například Ivana Trojana, jehož postava je propojena s vyšetřováním a mystickými prvky, které táhnou děj k větší hloubce a struktuře.
V souvislosti s projektem se objevují i tematické paralely s jinými díly režiséra Stracha. „To byl úplně jiný žánr. Ale měl jsem k němu hlubší, niternější vztah než k tomuto dílu,“ doplňuje Trojan ohledně jeho dřívější práce na Operaci Silver A a srovnání stylů.
Mezitím se v jiném, zdařile propojeném příběhu české televize, objevuje i humanitární a historický kontext: Ivan Trojan, společně s Pamětí národa, dovezli do Kyjeva laparoskopický přístroj pro zdravotníky působící jen několik kilometrů od fronty. Příběh této pomoci ukazuje, komu konkrétně pomoc směřuje a jaký význam mají moderní lékařské přístroje v konfliktním prostředí. Laparoskopická věž, pořízená díky iniciativě Ivana Trojana, byla předána paramedičce s volacím znakem Čajka a hodnota zařízení přesahuje 2,5 milionu korun. Celá akce vznikla z iniciativy Paměti národa a Post Bellum, které organizují benefiční divadelní představení a sbírají prostředky na humanitární pomoc.
Čajka, která slouží na frontové linii jako medička, popisuje svůj náročný pracovní rytmus a závazek k poskytování lékařské péče: „Už tři a půl roku sloužím jako medička ve válce. Vystřídala jsem fronty od Kyjeva po Donbas. Jednoho dne, kdy bylo příliš málo rukou a příliš mnoho raněných, mě požádali o pomoc na sále polní nemocnice. Od té doby pracuji jako sálová sestra.“ Tato iniciativa ukazuje, že podpora v oblasti zdravotnické infrastruktury má v čase konfliktu okamžitý dopad na záchranu životů a zrychlení rekonvalescence.
Pořízení laparoskopické věže je součástí širší dávkové kampaně, která zahrnuje sérii benefičních divadelních představení a výnosy z nich slouží k podpoře ukrajinského zdravotnictví. První zásah v Kyjevě byl motivován osobním setkáním Trojana s Čajkou na podzimu roku 2025 a ukazuje, jak kultúrní instituce a osobní angažovanost mohou mít významný dopad v době ozbrojeného konfliktu. 1. zdravotnický prapor Ukrajiny vznikl rozšířením zdravotnické služby 1. V rámci předchozích misí organizace dodala například sanitní vůz, turnikety a další zdravotnický materiál.
Celkově tedy film Ďáblova lest propojuje tradiční českou detektivku s mystikou a současnými společenskými tématy, jako je podpora postižených oblastí během konfliktu a význam humanitární pomoci. Režisér Strach i herecká skupina ukazují, že v Pardubicích vzniká dílo, které dokáže oslovit široké publikum svým napětím, humorem a zároveň empatií k lidem v nouzi.