Křížová cesta v kostele sv. Martina má dlouhou historii, která sahá do 70. let 19. století, a zahrnuje jak náboženskou tradici, tak dědictví uměleckých děl. Kostel býval poutním místem a na základě toho byly vystavěny jednotlivé kapličky této křížové cesty. Tradice poutí byla přerušena a v dnešní době se již nekoná.
Opravy a obnova kapliček probíhaly v několika etapách: v roce 1933 byla provedena oprava a obnova všech kapliček, další oprava trvala od roku 1999 do roku 2010. Při vyjmutí jednoho obrazu z výklenku kapličky byly objeveny noviny s datem 15. 3. 1875. Celá křížová cesta má 14 zastavení; poslední zastavení je větší a stojí na vyvýšenině valu „Na starém zámku“, odkud je vidět hřbitov a kostel sv. Martina. Křížová cesta je rozjímání, které si věřící připomínají Ježíšovu cestu z Pilátova paláce k popravišti na hoře Kalvárii.
Obsah jednotlivých zastavení
- I. zastavení: Ježíš je odsouzený k smrti - Pilát Pontský odsuzuje Ježíše k smrti, symbolicky omývá ruce, aby se zbavil odpovědnosti za jeho smrt.
- II. zastavení: Ježíš přijímá kříž - Ježíš má být ukřižován spolu se zločinci; vojáci ho bičují a vysmívají se mu; dostává velký kříž, který si sám musí donést na horu Kalvárii.
- III. zastavení: Ježíš padá pod křížem poprvé - kříž je těžký a Ježíš upadá na zem; zvedne se a pokračuje v cestě.
- IV. zastavení: Ježíš potkává Marii - průvod odsouzenců sledují davy lidí; mezi nimi i Ježíšova matka Marie.
- V. zastavení: Šimon Kyrenský pomáhá Ježíši nést kříž - muž z davu Šimon pomáhá Ježíšovi s těžkým nákladem.
- VI. zastavení: Veronika podává Ježíši roušku - Veronika otírá Ježíšův zpocený obličej a nevzdává se tváře davu.
- VII. zastavení: Ježíš padá pod křížem podruhé - znovu klesá pod tíhou kříže, ale pokračuje v cestě.
- VIII. zastavení: Ježíš napomíná plačící ženy - napomíná, že jejich slzy si zaslouží ti, kdo nad ním vynesli rozsudek.
- IX. zastavení: Ježíš padá potřetí - odsouzený opět klesá na zem a pokračuje na Kalvárii.
- X. zastavení: Ježíš je zbaven roucha - vojáci odkládají Ježíšovy šaty a házejí kostkami.
- XI. zastavení: Ježíš je přibit na kříž - Ježíše vojáci přibijí na dřevěný kříž a vztyčí jej.
- XII. zastavení: Ježíš umírá na kříži - Ježíš odpouští a umírá.
- XIII. zastavení: Tělo Ježíšovo je sňato z kříže - Josef z Arimatie vyžádal Ježíšovo tělo a sundal ho z kříže; Marie se loučí se synem.
- XIV. zastavení: Ježíšův pohřeb - Tělo uloží Josef Kristovo do skalního hrobu a Římané hlídají hrob; po třech dnech kámen odvalí a Ježíš vstal z mrtvých.
Celá křížová cesta figuruje jako symbolická cesta sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Zastavení odpovídají jednotlivým výjevům pašijí; tradičně bývá 14 zastavení, a v některých případech bývá doplněné i poslední zastavení - vzkříšení. Křížová cesta je projevem zbožnosti a čerpá ze středověké tradice, kdy poutníci navštěvovali posvátná místa včetně Božího hrobu a Golgoty.
V některých místech a v různých obdobích se křížové cesty vyvíjely směrem k umělecké formě. Křížová cesta v kostele Panny Marie Královny Míru v pražské čtvrti Lhotka je evropským unikátem: zobrazuje jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou zastavení na cestě utrpení člověka v průběhu dějin. Tuto křížovou cestu navrhl po Pražském jaru lhotecký kněz Vladimír Rudolf a z umělé pryskyřice ji vytvořil český umělec Karel Stádník v letech 1973-1975.
Další souvislosti a vývoj
O dějinách křížových cest svědčí i jejich inspirativní vliv na malíře, řezbáře, sochaře a další umělce, kteří tvoří vrcholná díla, a kteří se k tomuto tématu nadále v různých obdobích vrací. Křížová cesta v kostele bývá nejčastěji ve formě obrazů nebo basreliéfů a pobožnost se vykonává nejčastěji v postní době a na Velký pátek, kdy křesťané rozjímají o utrpení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V posledních letech se obnovovaly i kapličky a jejich obrazy a některé z nich jsou dnes kopií děl, které původně vznikly v 19. století; současné obrazy jsou dílem moderních tvůrců, například manželů Kunešových, kteří z Prachatic přispěli k obnově ve 20. století a počátkem 21. století.
Na některých místech jsou křížové cesty uspořádány v terénu s architektonickými prvky, které umožňují návštěvníkům plynule stoupat serpentinami až k hřbitovu a kostelu. Poslední zastavení bývá vytesáno do skály nebo prezentováno jako vyvýšená kaple s vyhlídkou na okolí. V rámci modernizace a digitalizace některé křížové cesty získaly i texty ke ztišení a modlitbě; např. kniha, která vychází z pokroku techniky a umožňuje věřícím sledovat křížovou cestu i na webu v době pandemie. Text k této křížové cestě připravil Petr Beneš - vinohradský kaplan a redemptorista.
Historické souvislosti ukazují na široké historické působení křížových cest: od středověké zbožnosti až po moderní vizualizace, které zůstávají relevantní pro současné věřící i laiky. Křížová cesta má čtyřnásobné rozměry - náboženské, historické, umělecké a symbolické; její existence a obnova v různých obdobích odráží potřebu uchovávat paměť utrpění, naděje a víry ve společnosti.
Další konkrétní příklady a místa
Na příklad křížové cesty v Brabcích, jejíž vznik se datuje do druhé poloviny 19. století, stojí kaple postavená v letech 1865-1866 a rozšířená o další kapličky během následujících let, čímž vzniklo 14 zastavení. Opravy kapliček proběhly v roce 1928 a později v roce 2000; současné zobrazení jsou kopie mistra Petersky, originály již nebylo možné restaurovat. O současné obrazy se zasloužily výtvarníci manželé Kunešovi z Prachatic.
Ukázky moderních interpretací křížových cest ukazují, že tradiční poutní praxe může být kombinována s technikou a grafikou: obrazy, tištěné litografie a jejich digitální reprodukce umožňují médiím a veřejnosti širší přístup k tomuto duchovnímu odkazu, a to i v časech, kdy fyzická poutní cesta není vždy možná.
V závěru lze říci, že křížová cesta je komplexní fenomén zahrnující náboženský význam, historický vývoj a bohaté umělecké ztvárnění, které se přizpůsobuje dobovým podmínkám a technologiím, aniž by ztratila svou duchovní funkci a rozjímání o utrpení a naději.