Vaše slovo ať je vždy laskavé a určité; ať víte, jak ke komu promluvit.
Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost.
Kdo získal rozum, má rád svůj život, kdo dbá na rozumnost, najde dobro.
Ať nikdo sám sebe neklame.
Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým.
Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza.
Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať ukáže své skutky dobrým způsobem života, v tichosti, kterou dává moudrost.
Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce.
Co je moudrost a odkud pramení
A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále.
Bázeň před Hospodinem napomíná k moudrosti, slávu předchází pokora.
Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost.
Vždyť ten, kdo mě nalézá, nalezl život a došel u Hospodina zalíbení.
Prosím, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal ducha moudrosti a zjevení, abyste ho poznali.
Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.
Me t úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův.
Hlupák si nelibuje v rozumnosti, nýbrž v obnažování svého srdce.
Kdo je moudrého srdce, přijímá příkazy, kdežto kdo je pošetilých rtů, ten padne.
Lidská moudrost versus Boží moudrost
Také toto pochází od Hospodina zástupů.
Podivuhodný je ve svém úradku, veliký ve své pohotové pomoci.
Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.
Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu.
V biblickém významu je „moudrost“ chápána především jako zdravý úsudek založený na poznání a porozumění; schopnost úspěšně používat poznání a porozumění k řešení problémů, k vyhýbání se nebezpečí, k dosažení cílů nebo k tomu, aby člověk uměl v tomto ohledu poradit druhým.
Moudrost je protikladem pošetilosti, hlouposti a bláznovství, a s těmito vlastnostmi bývá často dávána do kontrastu.
Hebrejské slovo se základním významem „moudrost“ je chokh·mahʹ; v řečtině to je slovo so·fiʹa a od něho odvozené tvary.
Boží moudrost a lidská zkušenost
Moudrost zahrnuje rozsáhlé poznání a hluboké porozumění, a z nich vyplývá jeden charakteristický znak moudrosti - zdravý, jasný úsudek.
Moudrý člověk, který ‚chová poznání jako poklad‘, má zásobu poznání, ze které může čerpat.
(Př 10:14) I když „moudrost je prvořadá věc“, přesto Bible radí: „Se vším, co získáš, získej porozumění.“
(Př 4:5-7) Porozumění dodává moudrosti sílu a přispívá k dalším znakům moudrosti, k rozvaze a prozíravosti.
Rozvaha zahrnuje obezřetnost a může se projevit opatrností, sebeovládáním, umírněností nebo zdrženlivostí.
Jak dosáhnout moudrosti a k čemu nás vede
‚Rozvážný muž‘ staví svůj dům na skalním masivu, protože předvídá bouři; pošetilý muž staví dům na písku a utrpí zkázu.
Porozumění posiluje moudrost i jinými způsoby: někdo poslouchá Boží příkaz proto, že to považuje za správné, a to je od něj moudré; pokud však získá skutečné porozumění, že příkaz slouží dobrému účelu, posílí se jeho rozhodnutí jít po modlitním směru dál.
(Př 14:33) Přísloví 21:11 říká: „Tím, že se dává moudrému pochopení, nabývá poznání.“
Moudrost Božího slova je v Bibli samotné: poznání, porozumění, zkušenost a praktická zručnost, vše v harmonii s Božími cestami.
Boží duch přesto může někoho vybavit některým z těchto druhů moudrosti, pokud je to pro uskutečnění Božího záměru užitečné.
Boží duch podněcoval k činnosti muže i ženy, kteří stavěli svatostánek a vyráběli jeho vybavení, a všechny je naplňoval ‚moudrostí a porozuměním‘.
Historie moudrých mužů a žen v raném světě
Moudří muži ve starověku: Egypt, Persie, Chaldea, Edom a jiné národy měly své skupiny ‚moudrých mužů‘, a mezi nimi byli mnozí poradci králů a státní úředníci.
Josef a Mojžíš ukazují, jak Boží duch dává rozlišovací schopnost a moudrost, aby se staly zásadní pro vedení.
Šalomoun byl moudrý dříve, než se plně ujal královského úřadu; dostal od Hospodina moudré a rozumné srdce a jeho moudrost předčila Egypta a Orientu.
Ve starověku byly také ženy známé svou moudrostí; lidská moudrost však může být zneužita ke špatnému účelu.
Absalomova sláva byla zkáza, Achitofelova moudrá rada byla zrádná a vedla k pádu; Jehova způsobil, že moudrost rádců ztratila své postavení.
Pravá moudrost a Kristus
Podobně jako Šalamounova moudrost v Příslovích je moudrost zosobněna a navádí k poznání Boha skrze Krista; někteří teologové ji spojují s Kristem, jiní dávají přednost číslům a archetypům.
Text Př 8,22-36 představuje moudrost jako bytostně pronikající prapočátek Božího díla a ukazuje na vztah k Stvořiteli; moudrost zde mluví v první osobě.
Křesťanský výklad vidí, že moudrost ve Starém zákoně ukazuje na Krista a její naplnění je v Novém zákoně v Kristu; žánr poezie a obraznosti vyžaduje opatrnost při doslovnosti.
A co pro nás dnes?
Pravá moudrost začíná bázeň před Hospodinem a poznáním Boha; poznání Ježíše Krista je věčný život.
Ježíš Kristus je podle Nového zákona „mocí a moudrostí Boha“ a Písmo vyzývá k hledání moudrosti skrzeslovo a modlitbu.
Proto číst Přísloví bez vykládání Krista nestačí; je třeba hledat v Písmu Krista a jeho zjevení skrze Ducha svatého.
Praktické aplikace
Čtěte knihu Přísloví a rozjímejte nad jednotlivými verši, aplikujte je do života.
Hledejte moudrost jako poklad a toužte po Bohu a jeho království nade vše.
Rozvíjejte charakter podle rozvahy, umírněnosti, spravedlnosti a pravdomluvnosti.
Spoléhejte na Božího Ducha jako na nejvyššího rádce ve výkladu Písma.
