Jezuitský páter Martin Středa zapsal Brno do kronik tím, že povzbuzoval obránce města v bitvě proti Švédům v roce 1645. Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie dnes ráno dorazila socha, která i s podstavcem měří zhruba čtyři metry. Významná osobnost tohoto období působil jako rektor jezuitské koleje a během obléhání mířil k modlitbě a organizaci obrany.
Významný duchovní a jeho role během obléhání
V době, kdy Švédové obléhali Brno, působil Martin Středa jako rektor tamní jezuitské koleje. Švédové obléhání nezvítězili a právě páter v tom sehrál velkou roli. Brňany k obraně města vyzýval a povzbuzoval. Podle svědectví velitele obrany Ludvíka Raduita de Souches „sílu statečnosti obráncům dodávaly vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Martina Středy“. Městská rada potvrdila, že věřící ho ujišťovali o tom, že město nepodlehne; když bylo nutné bojovat, trávil čas v modlitbě. Po 112 dnech švédské vojsko obléhání neúspěšně ukončilo na svátek Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna 1645. Brňané tento den od té doby slaví zvláštní úctou.
Životopis a působení P. Martina Středy
Martin Středa SJ se narodil 11. listopadu 1588 v Hlivici v Horním Slezsku (dnešní Gliwice v Polsku) do české rodiny. S matkou Barborou putoval v mládí na poutě a v 17 letech odešel studovat do Prahy. Roku 1608 vstoupil k jezuitům; noviciát absolvoval v Brně a poté studoval filosofii ve Štýrském Hradci. Kněžské svěcení přijal v roce 1621 a začal působit jako učitel na pražském gymnáziu. Ovládal češtinu, latinu, polštinu i němčinu, na univerzitě v Praze získal doktorát z filosofie a teologie a stal se univerzitním profesorem. Založil kolej v Litoměřicích (1629) a později i v Klatovech (1636). Dvakrát byl zvolen provinciálem českých jezuitů (1638, 1648).
Nejznámější se stal svým působením v Brně, kde byl v letech 1641-1646 rektorem jezuitské koleje. Roku 1645 při švédském obléhání Brna byl hlavní duchovní oporou obránců; povzbuzoval modlitbu a důvěru v Boží pomoc. Po obraně byl povolán do Prahy jako spirituál studentů; v roce 1648 se vrátil do čela českých jezuitů a v roce 1649 zemřel v Brně (26. srpna) a byl pohřben v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie. Později byl jeho pohřeb otevřen a jeho tělo shledáno neporušené; do prosklené rakve bylo uloženo jeho tělo, a dodnes je uctíván jako ochránce města a vlasti.
Architektura a výzdoba kostela Nanebevzetí Panny Marie
Jezuité v Brně přišli do města již v roce 1570, nejprve na Petrov a později získali Herburský klášter, který byl následně přestavěn a na jeho místě vznikla kolej s raně barokním kostelem Panny Marie. Nejstarší částí kostela je západní průčelí s věží; interiér patří k nejkrásnějším barokním v Brně a je charakterizován monumentální bazilikálně trojlodní dispozicí se silnými arkádami a bohatým osvětlením. Hlavní oltář zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie; obraz je dílem Felixe Antona Schefflera a považuje se za jeho nejlepší olejomalbu. Nad oltářem je kopie Salus populi Romani ze Santa Maria Maggiore, zatímco sochařská výzdoba zahrnuje díla Jana Jiřího Schaumbergera znázorňující Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského.
V chóru stojí proti sobě dvě řady raně barokních chórových lavic a nad nimi pozdně barokní oratoře sloužící spíše dekorativní než funkční roli. Kaple svatého Františka Xaverského byla vybudována v letech 1670-1671 a z této doby pochází oltář znázorňující smrt svatého Františka v Číně, jehož obraz je bohužel poškozený a téměř nečitelný. Kaple Panny Marie, kaple mrtvých, obsahuje sochu Panny Marie s Ježíškem a další sochy rodiny Svaté rodiny, stejně jako Alegorické sochy Obezřetnosti, Spravedlnosti, Víry a Stálosti v pendantech klenby. Po zrušení jezuitského řádu byla kolej přeměněna na kasárna a samotný areál byl částečně zbořen, avšak kostel zůstal a byl rekonstruován po druhé světové válce.
V kryptě pod kostelem je pohřben i blahoslavený Páter Martin Středa, jehož životopis a odkaz nadále inspirovaly místní věřící i veřejný sektor. Po zrušení jezuitské koleje se kostel stal posádkovým a během bombardování na konci druhé světové války byl vážně poškozen; klenba nad kůrem byla prorážena jednou z bomb a barokní varhany byly zničeny. Přesto byl kostel obnoven na počátku 50. let 20. století a dodnes si zachovává barokní podobu, kterou v Brně provázejí i moderní zásahy, včetně nových varhan z let 2012-2014 zasvěcených svatému Edmundu Kampiánovi.
Současné vzpomínky a symbolika
Roku 2017 Brno vyhlásilo veřejnou výtvarnou soutěž na ztvárnění sochy Martina Středy; vítězem se stal Jan Šebánek z Fakulty architektury VUT. Socha stojí před křižovatkou Jezuitské a Beethovenovy ulice, otočená směrem ke kostelu sv. Jakuba, kde je pohřben plukovník Jean-Louis Raduit de Souches. Na podstavci z probarveného betonu jsou zapuštěny dělové koule a kolem nohou sochy jsou vyřčeny myšlenky samotného Středy, například „Měj rád prosté věci a spokoj se s málem - zakusíš velký pokoj.“ Tři S charakterizují vítězný projekt sochy: Strohost, střídmost a symbolika.
Legenda říká, že poslední dělová koule, vypálená při obléhání Brna, dopadla k jeho nohám a zůstala nehybně ležet; podobná koule dnes leží u nohou sochy. Všechny tyto prvky přispívají k tomu, že Pater Středa je dodnes chápán jako duchovní opora města a vzor oběti a odvahy v dobách ohrožení. Memento Martina Středy se řadí po bok dalších soch z projektu Sochy pro Brno a souvisí s bohatou historií brněnského barokního kostela i jeho okolí.
Historické a kulturní odkazy v kostele a jeho okolí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl svědkem řady historických událostí: Brno jako obranné centrum během třicetileté války, zrušení jezuitského řádu v roce 1773 a následné změny užití areálu až po moderní rekonstrukce po druhé světové válce. Mezi významnými osobnostmi, které s jezuitskou misí spojily Brno, patří Bohuslav Balbín, Georg Josef Kamel a Josef Dobrovský; jezuité zde přispěli k rozvoji vzdělání a kultury, i když jejich pověst nebyla vždy kladná v očích veřejnosti.
