Mělnická kostnice patří spolu se Sedleckou u Kutné Hory k největším v České republice. Je umístěna v kryptě pod presbytářem proboštského kostela sv. Petra a Pavla. Kostnice sloužila svému účelu do roku 1775, kdy byl hřbitov u kostela zrušen, a poté bylo nutné řešit pohřbené kosti jinak.
Kostnice neboli karnery bývaly u většiny farních chrámů, kde existovaly hřbitovy, a v Mělníku zůstala v provozu až do konce 18. století. Podle guberniálního nařízení ze dne 16. srpna 1787 měly být kosti z kostnic pohřbeny do země; na Mělníce ale tento zákon vyřešili zazděním oken a vchodu do kostnice. Hřbitov byl přenesen ke kostelu sv. Ludmily na předměstí.
Po opravách chrámu v letech 1891 - 1892 byl vchod do kostnice znovu otevřen a náhrobní kameny kryjící okna byly přemístěny do interiéru kostela. Po restauraci chrámu z let 1913 - 1916 začal odborně studovat a uspořádávat kosti v kostnici antropolog MUDr. RNDr. h. c. Jindřich Matiegka, profesor Karlovy univerzity. Po usilovné práci v době první světové války připravil se dvěma mladými pomocníky kostnici pro studijní účely i pro veřejnost.
V kostnici jsou umístěny pozůstatky asi 10 000 až 15 000 osob různého stáří, pohlaví i etnického původu. Pamatný kostel svatého Petra a Pavla na Mělníce patří svým založením k nejstarším kostelům v Čechách. František Palacký klade jeho založení spolu se zdejší kapitulou do doby kněžny Emmy (+1006). Roku 973 založil pražské biskupství a klášter benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě; dále spolu s biskupem Vojtěchem benediktýnský klášter 993 a ještě v roce 999 rovněž benediktínský klášter na Ostrově u Davle. Emma, původem burgundská princezna, byla velkou ctitelkou svatého Václava a nechala mantovským biskupem Gumpoldem sepsat latinskou legendu, kterou vyzdobila iluminátorská škola v klášteře ve Fuldě.
Architekt Kamil Hilbert při restauraci mělnického kostela v letech 1913-1914 zjistil, že nejstarší částí stavby je torzo románské věže, stojící v jihozápadním nároží chrámového půdorysu. Původ věže položil do doby kolem roku 1000 a předpokládal, že torzo patří jedné ze dvou věží původní románské trojlodní basiliky. Patka a dřík sloupku z roku 1892 rovněž svědčí pro románskou výstavbu; patka se shoduje s patkami v kryptě kostela sv. Václava ve Staré Boleslavi.
Jucha, probošt Mělníka, se po sedmi letech působení na Mělnicku rozloučil s městem a odešel do Železného Brodu. Starosta Miroslav Neumann mu při rozloučené věnoval stříbrný denár kněžny Emmy, a probošt slíbil, že se bude do Mělníka často vracet. V Mělníku působil od roku 2002 a za sedm let se podílel na realizaci různých projektů, včetně zpřístupnění věže chrámu svatých Petra a Pavla a generální opravy chrámu svatého Vavřince na Pšovce po povodních v roce 2002. Jan Jucha také inicioval mezinárodní kontakty, například s polským městem Przeworsk, odkud sám pochází, a byla podepsána partnerská smlouva.
V současnosti probošt plánuje pobyt v Železném Brodu, ale do Mělníka se bude vracet a s sebou si odnese bohaté zkušenosti z vedení proboštství. „Je toho spousta, co si s sebou odnesu. Především jsou to zkušenosti s lidmi, … že s každým se dá hovořit a jednat,“ řekl na závěr probošt Jucha. Jan Jucha začínal jako probošt na severu Polska a do České republiky přišel v létě roku 1995.
Chrám sv. Petra a Pavla v Mělníku je tak spojovacím místem mezi historií a současností - od založení chrámu až po snahy o jeho záchranu v rámci projektu financovaného z IROP a dalších zdrojů. Plánované dokončení prací je 31.12.2027 a projekt je financován mimo jiné městem Mělník a Biskupstvím litoměřickým.
Klíčové prvky spojené s tématem
- Umístění kostnice v kryptě pod presbytářem proboštského chrámu sv. Petra a Pavla.
- Historie hřbitova, jeho rozšíření a následné převody pohřebišť po nařízení z roku 1787.
- Restaurace a reorganzace kostnice, včetně přesunu náhrobních kamenů a otevření vchodu v 19. století.
- Antropologické zkoumání a uspořádání kostí Jindřichem Matiegkou během první světové války.
- Historie kostela a jeho románské jádro, teoretické určení stáří věže a románského původu.
- Vliv Emmy, kněžny Emě, na výzdobu a legendu související s Václavem, a její podpory národní kultury.
- Role Jindřicha Juchy jako probošta a jeho vliv na rozvoj města a mezinárodní spolupráce.
- Finanční a organizační podpora z IROP a zapojenost města a litoměřického biskupství do záchrany chrámu.
Historické a architektonické souvislosti
František Palacký klade založení chrámu a kapitulu do pozdního 10. století, kdy vznikl klášter a biskupství v Praze. Doložené historické poznámky a stavební průzkumy ukazují na románské prvky a možný původ dvou věží, což výzkum potvrdil při rekonstrukci v roce 1913-1914. Zároveň je důležité, že obnovená kostnice se stala místem významných vědeckých studií a veřejných expozic během 20. století.
Současný význam a projekty záchrany
Projekt záchrany chrámu Petra a Pavla v Mělníku je financován z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a spolufinancován městem Mělník a Biskupstvím litoměřickým. Plánované dokončení prací je 31.12.2027 a zahrnuje rekonstrukční práce i přístup veřejnosti k některým částem chrámu.
Klíčové postavy a jejich vliv
Jan Jucha, probošt, který přišel do Mělníka v roce 1995 a působil do roku 2002, je spojován s významnými projekty, včetně zpřístupnění věže chrámu a mezinárodních kontaktů s Polskem a městem Przeworsk. Jeho spolupráce s městem a zámkem Mělník byla oceněna a její závěry jsou shrnuty v pamětní knize města. Jeho nástupce a další kroky pro rozvoj kulturního a historického dědictví jsou důležité pro pokračování projektů v regionu.
Vizualizace a doprovodné médium
Pro lepší pochopení obsahu lze zařadit infografiku zobrazující uspořádání kostnice a krypt, diagram znázorňující vrstvy historických zásahů do chrámu a časovou osu vývoje chrámu.
Pro informaci o sbírkách a modlitebním kontextu lze uvést i krátké poznámky o historických modlitbách a vzorových textech spojených s La Salette a zázracemi obrazu Panny Marie v La Salette.