Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli a pondělí vnímáme hlavně jako dny báječného volna a dětských prázdnin. Pokud chcete do pašijového týdne proniknout hlouběji, máme pro vás přehled dnů a zvyků, které tradičně patří k velikonočním svátkům. Školáci mají velikonoční prázdniny už na Zelený čtvrtek 25. března 2027. Velký pátek připadá na 26. března 2027. Velikonoční pondělí budeme slavit v roce 2027 v pondělí 29. Nechme ještě na chvilku beránky, zajíce a vajíčka spát a vraťme se o dva tisíce let zpět, kdy Ježíš vstoupil se svým průvodem do Jeruzaléma, přestože z proroctví dobře věděl, co ho tam čeká. Od těch dob je předvelikonoční pašijový týden zasvěcený zármutku a lítosti nad jeho utrpením a smrtí. Při mších se celý týden čtou nebo zpívají evangelia a křesťané také dali jednotlivým dnům zvláštní jména. Hledáte inspiraci na letošní Velikonoce? Modrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se zdobily kostely. Ovšem odpověď lze nají i v německém slovíčku „blau“, které se dá přeložit také jako „práce neschopný“. V dobách minulých se totiž v tento den nepracovalo. Tedy přesněji řečeno muži nepracovali. Pašijové úterý je buď Žluté, to, když svítí slunce, anebo Šedivé, když prší a je zataženo. Na Škaredou nebo také Sazometnou středu začíná "přituhovat". Den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat. Navíc bylo zvykem vymetat tento den komíny a velkým úklidem navíc vyhnat zlé duchy. Jen málo dní v roce mívalo v lidové víře takový význam jako Zelený čtvrtek. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte - a naši předkové toho patřičně využívali. Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pro správnou hospodyňku začínala práce už před východem slunce, kdy vymetla celý dům a smetí vynesla za humna nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Neuškodí prý ani zvonění paličkou o hmoždíř, což prý ze stavení vyžene hmyz a myši. Ve čtvrtek při mši naposled zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na svůj každoroční let do Říma. Na Velký pátek tak hlasy zvonů nahrazovaly nejrůznější řehtačky nebo klapačky, malé i velké, připevněné na trakařích. Velký pátek je rovněž den smutku nad smrtí Ježíše a dnem přísného postu. V kostele se nekonaly mše, pouze se četla evangelia ze Starého zákona a zpívaly se pašije svatého Jana - a právě při nich se otvírala zem, sklepení starých hradů, hory a skály a na krátkou chvíli se lidským očím odhalily ukryté poklady. Podobně jako poklady se otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska - takže mějte na paměti, že pohybovat se na Velký pátek kolem Velkého Blaníku sice je velmi lákavé, ale kvůli nočním vojenským manévrům také životu nebezpečné. Pozor si dejte také na další šiky svatováclavského vojska, které se ukrývají pod hradem Kunětická hora anebo pod vyšehradskou skálou v Praze. Zatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. A pak tu byla samozřejmě kouzelná voda, která o Velikonocích měla mít zvláštní moc. Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy. Naopak nebezpečné bylo praní; prádlo by se prý ten den místo ve vodě má namáčet v Kristově krvi. Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc. V neděli na Boží hod velikonočníse zase rozezněly zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevily spousty dobrot: velikonoční hlavička (nádivka), mazance, vejce, chléb a víno. A pak je tu samozřejmě ještě velikonoční pondělí, koledování, pomlázka a malovaná vejce. Těm byla odedávna připisována zvláštní síla, především těm, která byla snesena na Zelený čtvrtek. Chránila domy i dvory, byla léčivá a odvracela každou špatnost. Není divu, že skořápky velikonočních vajec se nevyhazovaly do smetí, ale posloužily k dalším účelům - například rozhozené po zahradě prý držely dál od domu mravence. Za běžné situace vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich "vyhnat lenost". Odpoledne je za to dívky mohou polívat vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, něco sladkého a barevná stuha na pomlázce. Popeleční středa je začátkem čtyřicetidenního postu (nezapočítávají se neděle). Zelený čtvrtek - připomíná poslední večeři Ježíše. Objevte tradice Velikonoc 2027 v Česku: význam Modrého pondělí, Zeleného čtvrtku, pomlázky i velkopáteční vody. Jednotlivé dny pašijového týdne získaly svá jména díky křesťanským tradicím i lidovým zvykům. V roce 2027 připadá Zelený čtvrtek na 25. března, Velký pátek na 26. března a Velikonoční pondělí na 29. Na Modré pondělí muži odpočívali a ženy připravovaly velký jarní úklid. Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu. Lidé by se měli celý den usmívat, aby se po zbytek roku neškaredili každou středu. Na Zelený čtvrtek je vhodné pracovat na zahradě nebo na poli, péct jidáše a jíst zelená jídla, jako jsou kopřivy, špenát či salát. Na Zelený čtvrtek naposled zvoní zvony, poté odlétají do Říma. Voda na Velký pátek má podle pověry léčivou a ochrannou moc. Na Bílou sobotu se světí oheň, jehož žhoucí uhlíky a popel jsou považovány za očistné a ochranné. Chlapci chodí ráno vyšlehat dívky pomlázkou, což symbolizuje zdraví a krásu. Dívky je mohou odpoledne polít vodou. Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne. „Zelený čtvrtek“ tomuto dni říkáme vlastně náhodou. Název zelený vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag, tedy „lkavý čtvrtek“, na Grünner Donnerstag, Zelený čtvrtek.Ať už je původ názvu Zeleného čtvrtku jakýkoliv, dodnes k tomuto dni patří zelené pokrmy. Na Zelený čtvrtek lidé v minulosti jedli zelené pokrmy jako hrách nebo zelí, zvláštní význam měly zelené první jarní byliny, z nichž se vařily polévky.V moderní době na talířích obvykle vítězí špenát. Právě na Zelený čtvrtek se také obzvlášť v českém prostředí pekly takzvané jidáše, což je pečivo, které svým tvarem připomíná spletený provaz, na kterém se oběsil proradný Jidáš.Poslední večeře a odlet zvonů do ŘímaVlastní předvečer Zeleného čtvrtku je připomínkou poslední večeře Páně. Ta se skutečně odehrála ve čtvrtek, který byl 14. nisanu, tedy v den, kdy Židé slavili pesach. Obřad mytí nohou na Zelený čtvrtek ve Strahovském klášteře v Praze|foto:Jana Šustová, Český rozhlasZ Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek tak je den milosrdenství a obdarovávání.Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří také „odlet zvonů do Říma“. Ty na Zelený čtvrtek umlkají a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria.Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus (s tímto zvykem se dodnes můžete setkat zejména v oblastech se silnými folklórními tradicemi, např. na Slovácku, Valašsku či Chodsku). Zelený čtvrtek startuje Velikonoce. Tento den, který křesťanům připomíná poslední večeři Ježíše Krista, je spojen s mnoha lidovými tradicemi. Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. Tyto dny připomínají poslední chvíle Ježíšova života na zemi, jeho zajetí, ukřižování a zmrtvýchvstání. Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly. K Zelenému čtvrtku se také vážou mnohé zvyky a pověry. Proč se říká Zelený čtvrtekLidový název Zelený čtvrtek pochází nejspíše z německého Greinen (plakat, lkát) a odtud Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek. Tento den byl totiž čtvrtkem odpuštění, kdy byli kající se hříšníci přijímáni zpět do společenství věřících.Postupně se z přídavného jména grein stalo časem grün a z čtvrtka lkavého se stal čtvrtek zelený.Nenechte si ujít: Pašijový nebo taky Svatý týden: Tradice a zvyky od Květné neděle po Boží hod velikonočníTradice a pověry na Zelený čtvrtekDříve lidé na Zelený čtvrtek vstávali ještě před rozedněním, aby se pomodlili a omyli ranní rosou (někdy i sněhem). Tím se chránili před onemocněním šíje i dalšími nemocemi. Někde se tato tradice dodržovala až na Velký pátek.Hlavně paní domu si musela přivstat, aby zametla dům ještě před východem slunce. Smetí z podlahy pak donesla na nejbližší křižovatku cest. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.Podle pověry se o Zeleném čtvrtku neměl nikdo s nikým hádat a ani si nic půjčovat. Jen tak se mu celý rok vyhýbaly všechny hádky a našly si k němu cestu peníze. Není radno se na Zelený čtvrtek s kýmkoliv hádat. Také by se v tento den nemělo nic půjčovat. Na Zelený čtvrtek je ideální zasít hráchPodle našich předků je Zelený čtvrtek ideálním dnem pro práci na poli a na zahradě. Rostliny vyseté nebo zasazené v tento den by měly být zdravé a silné tak, že jim neublíží žádní škůdci. Pokud se ještě před rozedněním zatřese s ovocnými stromy a keři, měly by v této sezoně přinést bohatou úrodu plodů.Na Zelený čtvrtek dříve hospodáři seli hrách a len (samozřejmě podle počasí), protože se věřilo, že to, co se tento den zaselo, dobře prospívá.Na Zelený čtvrtek se uctívala pramenitá voda jako dárkyně života. Je to den očisty (papež tento den omývá nohy starcům jako výraz pokory a úcty ke starým lidem). Někde házeli lidé do studny chleba s medem nebo jidáše, aby se v ní držela po celý rok voda a nezkazila se.Inspirujte se: Šťavnatý hrášek celé jaro? Objevte taktiku výsevu a tajemství pěstování hrachuCo jíst na Zelený čtvrtekZelený čtvrtek je předposlední den půstu a v souladu s jeho názvem by měl každý sníst něco zeleného - špenát, hrách, zelí...To aby byl člověk celý rok zdravý. Častým obědem byla také sladká kaše s medem.Častým pokrmem byla nádivka se zelenými bylinkami, na venkově se spíše vařily polévky, do kterých se dávaly jarní bylinky, které už stačily vykouknout ze země. Jidáše s medemRáno na stole rozhodně nesměly chybět jidášky, pečené večer na Škaredou středu. Kdo jidáše potřeného medem snědl, byl prý celý rok chráněný před hadím uštknutím a proti bodnutí létavého hmyzu. Před nebezpečím chránil ale jenom ten jidáš, který byl doma pečený.Jeden jidáš se na Zelený čtvrtek také hodil do studny, aby zajistil čerstvou vodu. A dostal ho také dobytek, aby byl celý rok zdravý.Nenechte si ujít: Podle legendy jidáše zaručují pevné zdraví a chrání před zradouZelené pivoNovodobá tradice, která se stala velmi oblíbenou, je na Zelený čtvrtek ochutnat zelené pivo, které právě v tento den nabízí mnoho hospod a restaurací po celé České republice.Zelená barva piva je výsledkem kombinace technologie a surovin. Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. 1. 3. Zeleným čtvrtkem začíná vrchol Velikonoc tzv. 1. 2. Po večeři se Ježíš vydal s apoštoly do zahrady v Getsemane, kde se modlil o posilu pro nastávající události. Do getsemanské zahrady pak zrádce Jidáš přivedl vojáky, kteří Ježíše zajali a odvedli k soudu. 1. Dopoledne na Zelený čtvrtek se v katedrálách setkávají kněží se svými biskupy a obnovují své kněžské sliby. 2. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události: Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie. Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Zelený čtvrtek je významný den v křesťanském liturgickém kalendáři, který připadá na čtvrtek před Velikonocemi. Je součástí Svatého týdne a připomíná Poslední večeři Ježíše Krista s jeho učedníky, během níž ustanovil eucharistii. Tento den je opředen nejen náboženskou symbolikou, ale také lidovými zvyky, mezi nimiž se v posledních desetiletích objevila i tradice pití zeleného piva. Zelený čtvrtek má hluboké kořeny v křesťanské tradici. Tento den připomíná poslední chvíle Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Podle Bible právě tento večer Ježíš večeřel se svými učedníky, umyl jim nohy jako projev pokory a dal jim nové přikázání - milovat se navzájem. Liturgicky je Zelený čtvrtek součástí velikonočního tridua (Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota), tedy nejdůležitějšího období v církevním roce. Během mše na Zelený čtvrtek se v katolických kostelech slaví tzv. Dalším tradičním rysem tohoto dne je tzv. "ticho zvonů". Podle lidové tradice zvony "odlétají do Říma" a zůstávají ztichlé až do sobotní vigilie, kdy se slaví Kristovo vzkříšení. Symbolika zelené barvy - Další teorie se váže k barvě naděje a obnovy. Lidové zvyky a spojitost s jídlem - V lidových tradicích se doporučovalo na Zelený čtvrtek konzumovat zelené potraviny jako špenát, kopřivy, zelí nebo bylinky, aby lidé byli celý rok zdraví. V posledních letech se na Zelený čtvrtek v českých hospodách a pivovarech objevuje speciální zelené pivo. Tato relativně nová tradice vznikla zhruba na začátku 21. století. Zelené pivo se většinou připravuje klasickým způsobem, ale k dosažení typické smaragdové barvy se do něj přidává speciální barvivo. Bylinné výtažky - Některé pivovary barví pivo přírodní cestou pomocí extraktů z kopřiv, meduňky nebo jiných bylin. Ačkoliv má Zelený čtvrtek hluboké náboženské kořeny, v současnosti ho mnoho lidí vnímá především jako příležitost k setkání s přáteli, ochutnání velikonočních specialit a samozřejmě zeleného piva. V některých rodinách stále přetrvávají tradiční zvyky, jako je konzumace zelených pokrmů nebo pečení velikonočního beránka, zatímco jiní dávají přednost posezení v hospodě s přáteli a ochutnání zeleného piva. Zelený čtvrtek je dnem plným symboliky, tradic a novodobých zvyků. Ať už ho vnímáme jako součást křesťanských Velikonoc, den očisty těla a duše, nebo jako příležitost k ochutnání zeleného piva, je to jedinečný svátek spojující historii s moderním světem.
Praktické shrnutí dnů pašijového týdne
- Zelený čtvrtek - poslední večeře, umývání nohou, odlet zvonů, zelené pokrmy, jidáše, zelené pivo, práce na zahradě.
- Modré pondělí (Velké pondělí) - odpočinek mužů, úklid žen, otázky o původu názvu a barvách spojených s tradicemi.
- Pašijové úterý - Žluté či Šedivé, podle počasí; jelikož svítí slunce či prší, a souvisí s postním obdobím.
- Škaredá středa - připomíná Jidášovu zradu, usměvavý den má po celý rok odvracet špatnosti.
- Zelený čtvrtek - výše uvedené zvyky a původ názvu, zelené pokrmy a další lidové prvky.
- Velký pátek - den smutku nad smrtí Ježíše, přísný půst, voda s léčivými a ochrannými vlastnostmi.
- Bílá sobota - svěcení ohně, očistná moc ohně a setkání s požehnáním pro domovy.
- Boží hod velikonoční - zvony se vrací, velikonoční neděle s bohatým stolem a oslavy zmrtvýchvstání.
- Velikonoční pondělí - koledování, pomlázka a malovaná vejce; vejce chráněná a užívaná k obřadům a zdraví.
Na Zelený čtvrtek se také váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům. Zelený čtvrtek tak je den milosrdenství a obdarovávání. Mezi tradiční zvyky spojené se Svatým týdnem patří také „odlet zvonů do Říma“. Ty na Zelený čtvrtek umlkají a znovu se rozezní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Proto ke svolání k bohoslužbám lidem sloužily jiné nástroje: různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus. Zelený čtvrtek startuje Velikonoce a vyvrcholí během Bílé soboty. Tyto dny připomínají poslední chvíle Ježíšova života na zemi, jeho zajetí, ukřižování a zmrtvýchvstání. Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Ježíše Krista s apoštoly.
Název Zelený čtvrtek vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag na Gründonnerstag. Tento den byl čtvrtkem odpuštění, kdy byli kající se hříšníci přijímáni zpět do společenství věřících. Nenechte si ujít: Pašijový nebo taky Svatý týden: Tradice a zvyky od Květné neděle po Boží hod velikonoční. Dříve lidé na Zelený čtvrtek vstávali ještě před rozedněním, aby se pomodlili a omyli ranní rosou. Někde se tato tradice dodržovala až na Velký pátek. Hlavně paní domu si musela přivstat, aby zametla dům ještě před východem slunce. Smetí z podlahy pak donesla na nejbližší křižovatku cest. To mělo zaručit, že se v domě nebudou držet blechy. Jinde se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Podobně jako texty výše, i tyto věty potvrzují bohatost a vrstvení tradic kolem Zeleného čtvrtku.
