Svaté vojenské a špitální řády, známé jako Maltézský řád, mají dlouhou a složitou historii propojenou s charitativní činností po celém světě. Jeho oficiální název zní Svatý vojenský řád podle Jeruzaléma, Rhodesu a Malty, běžně nazývaný řádem Maltézských rytířů a dnes působí jako mezinárodní katolická nábožensko-humanitární organizace.
Historie a právní postavení řádu
Řád vznikl roku 1099 v Jeruzalémě jako společenství spjaté s řádem benediktýnů a působil jako ošetřovatelský řád pro poutníky do Svaté země. V roce 1113 mu bulou papeže Pascala II. byla přiznána nezávislost při volbě svých představitelů. Pod vedením Raymonda du Puy (1120-1158) byl řád pověřen poskytováním pomoci nemocným a poutníkům na území osvobozeném od muslimů a vojenskou ochranou a stal se tak „personna mixta“ - řádem vojenským a ošetřovatelským.
Po pádu křesťanských pozic ve Svaté zemi v roce 1291 řád přesídlil na Kypr a dobyl suverenitu teritoriální. V roce 1530 získal od císaře Karla V. ostrovy Malta, Gozo a Comino. V letech 1607 a 1620 obdržela hlava řádu - velmistr - titul Knížete Svaté říše. V roce 1798 byl řád Napoleonem z Malty vypuzen a dodnes sídlí jeho ústředí v Římě (s právem exteritoriality) v Maltézském paláci.
Ve 20. století se řád maltézských rytířů navrátil ke svému původnímu, tj. charitativnímu zaměření. Přijímá patronáty nad nemocnicemi a projekty ve zdravotnických oborech a podílí se na pomoci postiženým. Jeho národní sdružení po celém světě má kolem 200 nemocnic, útulků a zařízení pro seniory a postižené.
Organizační struktura a principy činnosti
Řád vykazuje právní a fyzickou dualitu vyplývající z historického vývoje; papež jmenuje kardinála-protektora, který má kompetence nad duchovním životem řádu. I když mezinárodně uznává svou nezávislost a svrchovanost, vykazuje řád i určitou formu teritoriálního ratifikovaného vztahu, například extraterritorialitu některých sídel. Hlavou státu je diarchie: kníže velmistr a Svrchovaná rada spolu s Generální kapitulou a Úplnou státní radou řídí řád. Jeho územní postavení se řeší ve vztazích s jednotlivými státy; Malta a její součásti mají zvláštní historické a diplomatické postavení.
Hlavními principy činnosti jsou pomoc trpícím a ochrana lidské důstojnosti na základě křesťanské solidarity. Řád uzavírá bilaterální dohody o pomoci, když to místní podmínky vyžadují, a hodnotí většinu zahraničních událostí z hlediska humanitárního působení. Zvláštní pozornost je věnována situaci na Blízkém východě, která kombinuje náboženské a technické důvody.
Hlavní oblasti činnosti a dosah
Pomoc v oblasti zdravotnictví tvoří hlavní viditelnou složku humanitární pomoci řádu. Portfólio zahrnuje provoz 350 sociálních zařízení a nemocnic a udržování 17 větších nemocnic na špičkové úrovni, včetně zařízení Malta pro 900 lůžek. Činnost řádu se soustřeďuje i na ošetřovatelskou péči, výzkumné projekty a podporu postižených a seniorů. V rámci evropských řádových místních organizací jsou aktivní zejména rakouská a německá složka; OSN byl řád v minulosti pozorovatelem od roku 1994.
Řád vyvíjí emisní filatelistickou činnost a uzavřel poštovní konvence s 35 státy, včetně ČR. Roční objem výdajů na hmotnou i finanční pomoc se podle řádových údajů pohybuje okolo 250 milionů USD a jeho činnost zahrnuje poskytování pomoci v cca 80 státech. Z hlediska činností je významná spolupráce na projektech zdravotnického a sociálního charakteru, která je vnímána jako hlavní součást humanitárního působení.
Česká republika a Maltézský řád
V České republice působí Maltézský řád prostřednictvím českého velkopřevorství a jeho složek. Teritoriálně je řád přítomen v Praze a dalších městech, jako jsou Jihlava, Prostějov, Olomouc, Uherské Hradiště, Dobříš, Jablonec, Velešín a další. Ve spolupráci s ČR funguje složka nazvaná „Sdružení Maltézský kříž“ v Klatovech a Albrechticích. Hlavními parametry vstupu do řádu je věk (minimálně 20 let) a vstupní příspěvek, spolu s vykázáním užitečné humanitární činnosti.
V Čechách a Moravě se řád orientoval zejména na charitativní činnost, například za přelom 19. a 20. století byla vytvořena sanitní jednotka, která se podílela na záchranných pracích a byla aktivní i během první světové války. Po roce 1948 byl řád opět rozehnán a jeho majetek konfiskován. Představitelé řádu v květnu 1990 projevili zájem o navázání diplomatických styků s tehdejším Československem a následně s Českou republikou.
Současná diplomatická a charitativní činnost Maltézského řádu v ČR zahrnuje aktivit, které reagují na potřeby místní komunity a mezinárodní spolupráci. Řád i nadále zdůrazňuje význam humanitární pomoci a respekt k mezinárodnímu právu a suverenitě prostřednictvím své globální sítě nemocnic a sociálních zařízení.
Historie Malty za 11 minut
Klíčové informace a čísla
- Roční výdaje na hmotnou a finanční pomoc: cca 250 milionů USD.
- Počet provozovaných zdravotnických a sociálních zařízení: 350.
- Počet velkých nemocnic na špičkové úrovni: 17.
- Dotyčné geografické působení: více než 80 států, včetně Evropy a Blízkého východu.
Řád je mezinárodně uznán jako subjekt mezinárodního práva a má status observera v OSN od roku 1994. Jeho suverenita je „funkční“, bez teritoriálního prvku, a řád uznává primát Sv. stolce v právní a duchovní oblasti. Hlavními cíli zůstávají pomoc trpícím, ochrana lidské důstojnosti a podpora zdravotnických a sociálních služeb po celém světě.
tags: #rad #maltezskych #rytiru #a #charita