Templářský řád: vznik, pravidla a vliv ve středověké Evropě

Templářský řád, zrozený v době po první křížové výpravě, patřil mezi nejvlivnější a nejbohatší organizace ve středověku. Jeho historie byla zdrojem fascinujících legend a mýtů, díky kterým zanechali templáři nesmazatelnou stopu v dějinách Evropy. Vzestup a pád templářů (stručná časová osa) Život templářů - denní režim a řádová pravidla Struktura a hierarchie řádu Zajímavosti o templářích: mýty a skutečnost Templáři v Čechách Fenomén templářů v současné kultuře

Počátky a založení řádu

Záhadné počátky: Řád byl založen kolem roku 1119 v Jeruzalémě. U vzniku řádu stálo celkem devět rytířů. Původní účel: Nejprve templáři ochraňovali poutníky na cestě ve Svaté zemi. Na vzestupu: papež Inocenc II. Rozšiřování vlivu: s rostoucí mocí ve 12. a 13. století začal řád budovat své základny po celé Evropě - významné provincie se nacházely v Anglii, Portugalsku nebo ve Francii. templáři se stali trnem v oku francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému (1286-1314). Dlužil jim totiž ohromnou sumu peněz, a proto se rozhodl řád zničit. Nátlaku zadluženého krále podlehl papež Kliment V.

Templáři jako vojensko-náboženský celek vybudovali rozsáhlou hierarchii a správu komend. V čele řádu stál velmistr (Grandmaster). Bratři rytíři - rekrutováni z řad šlechty. Bratří sloužící (seržanti) - rekrutovaní z nižších společenských vrstev. Provincie se dále dělily na tzv. komendy (velitelství), které spravoval komtur. Součástí byl také špitál nebo různé hospodářské budovy. Nejvýznamnějším symbolem templářů byl červený kříž, který řádu udělil papež Eugen III. dubna 1146.

Denní režim, pravidla a hmotná způsobilost

Templářský řád byl ve své době považován za jednu z nejmocnějších organizací na evropském kontinentu. Templáři se řídili tzv. Pravidly, jejich vznik někteří odborníci připisují Bernardovi z Clairvaux (asi 1090-1153). Velký důraz kladli templáři na správné stravování. Jejich představitelé prosazovali střídmější konzumaci masa - s výjimkou ryb. Třikrát týdně jedli zeleninu a pokrmy zapíjeli šťávou z hořkých pomerančů.

Nejvýznamnějšími rysy vnitřního života byly modlitby, studium a vojenská připravenost. Vládla přísná disciplína: poslušnost hlavě řádu a velmistrovi, a zároveň zvláštní rituály při přijímání noviců. Při přijímání nováčků proběhla nejdříve oficiální ceremonie a po jejím skončení přišla na řadu tajná část, která novice překvapila. Preceptor mu řekl, že“ Všechny sliby, které jsi zatím složil, jsou prázdná slova. Teď musíš podat důkaz o svém smýšlení skutky.“

Následující průběh se lišil podle uvážení, ale často zahrnoval tlak, hrozby vězením či dokonce smrtí a i polibek na kříž. Důležité bylo odhalit psychickou odolnost kandidáta a jeho vhodnost pro službu v evropském zázemí. Tyto postupy s sebou nesly značnou část pověsti templářů a usnadnily jejich napadení veřejným míněním.

Struktura a provoz řádu

Struktura templářů byla pevná a hierarchická. V čele řádu stál velmistr a rada starších. Komendem dominovaly provincie a komtury, které spravovaly hospodářské i správní záležitosti. V jednotlivých provinciích byla družina a eskortní pluky; některé útvary nosily bílé pláště s červeným křížem, jiné nosily tmavší róby. Většinu odpovědnosti nesli komtur a místní maršál.

Templáři ze své povahy nebyli jen bojovníci; jejich rolí byl také správní a finanční management. Templáři se totiž stali významnými hráči v bankovnictví a financích středověké Evropy, poskytovali bankovní služby králům i městům a zajišťovali finanční toky ve Středomoří.

Templáři v Evropě a v Čechách

Templáři působili po celé Evropě; významné provincie se nacházely v Anglii, Portugalsku a Francii. V Čechách se jejich činnost projevila později, s prvním krystalizujícím pražským domem a komendami v Uhříněvsi, Čejkovicích a Jamolicích. Čejkovice jsou spojovány s rozsáhlými vinnými sklepy a tvrzí templářů; Jamolice a Uhříněves zmiňují archivy o řádu v 13. století. Komendy v Čechách i na Moravě sloužily jako správní a ekonomické centra řádu v rámci českého zemského prostoru.

Další kapitoly rozvoje templářů se dotýkají i jejich vztahu k moderní kultuře. Fenomén templářů se promítá v současné kultuře a inspiruje řadu spolků a společenství, která se odvolávají na templářské tradice.

Templáři a mýty vs. skutečnost

Přesná fakta o některých praktikách templářů bývají v legendách zploštělá nebo zveličená. Legenda vypráví o tom, že byl poklad templářů tajně přepraven a že templáři pomohli Scottům v Bannockburnu; to však zůstává sporné a subjektivní. Oficiální potvrzené kroky vedly k rozpadu řádu na konci roku 1312 papežem Klimentem V. a jeho zrušením v roce 1312 bulou Vox in excelso. Poslední velmistr Jakub de Molay byl upálen na ostrůvku na Seině v roce 1314.

Hodně diskuzí vyvolávají i obvinění z údajné homosexuality a sexuálních rituálů. Zprávy o „očistných rituálech“ a polibcích na pupek či na hýždě byly do značné míry formulovány v procesu a v nátlaku vyšetřovatelů. Historici potvrzují, že některé z těchto vyšetřovacích tvrzení mohou být nadsazená nebo zcela nepřesná.

Templáři v kontextu dějin církve a práva

Řádově jazykově a právně se templáři vázali na středověký právní řád a kanonické právo, které formovalo jejich závazky a pravidla. Řády obecně byly zakotveny v církevní hierarchii a činnost řádů se odvíjela od předpisů, které stanovovaly jejich poslání a pravidla chování.

V rámci širšího kontextu středověké Evropy hrály kláštery důležitou roli jako centra vzdělanosti a kultury; na území Čech a Moravy vznikaly klášterní instituce, které přispívaly k rozvoji vzdělání a rukopisecké činnosti.

Templáři a současnost

Templáři dnes přežívají v podobě řádů a spolků sdružených pod historickými vzory, často se zaměřením na charitativní činnost, vzdělávání a historickou připomínku. V současné době existuje několik organizací a řádů, které vycházejí z templářských tradic a které se snaží připomínat dějiny řádu a jeho odkaz v kulturách Evropy.

V českém prostředí se hovoří o různých domích a komendách a o jejich historické stopě v oblastech jako Čejkovice, Jamolice nebo Uhříněves.

V České republice se dnes řády a kongregace zaměřují na charitativní a sociální činnosti, podporu integrace dětí z dětských domovů, vzdělání a zjevným způsobem připomínání křesťanských dějin. Řád se věnuje zejména charitativním činnostem i podpoře a připomínkám církevních a historických událostí.

tags: #reholni #pravidla #templaru