Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava v Mikulově: historie, architektura a současnost

Velikostní kat. Sídlo společnosti na mapě - Římskokatolická farnost u kostela sv. Peníze.cz zobrazuje pouze údaje, které byly zveřejněny na základě zákona v různých rejstřících. Seznam odkazů na zdrojové informace naleznete na této stránce. Vydavatel tímto způsobem zpracovává osobní údaje v souladu s čl. 6 odst. 1 odst. Pokud jste na našich stránkách objevili, že uváděná data neodpovídají realitě, zkontrolujte prosím nejdříve, zda chyba není přímo v příslušném zdrojovém rejstříku. této stránce. IČO: 67025889

Historie Mikulova a kostela sv. Václava ukazuje, že dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století a podílel se na ní parléřovsky orientovaný stavebník. Po dlouhou dobu byl kostel jen provizorně opraven, v roce 1584 znovu vyhořel. O rok později, již za Dietrichsteinů, byla zvýšena věž kostela o obytné patro s bytem věžníka a arkádovým ochozem. K dokončení stavby došlo až kolem roku 1640 novým zaklenutím trojlodí s novou štukovou výzdobou. Přistavěna byla sakristie s hudební kruchtou v patře a upravena byla do dnešní podoby gotická okna.

Následně byla k bokům trojlodí přistavěna mariánská kaple a panská oratoř s krytou chodbou vedoucí k cestě do zámku. V roce 1642 byl ve věži instalován velký zvon s reliéfem Malé Kalvárie a postavou probošta Jiřího Otislava z Kopenic. V této době byl kostel sv. Václava již několik let sídlem kolegiátní kapituly, založené roku 1625 Františkem, kardinálem z Dietrichsteina listinou z 22. srpna 1625.

Z vnitřní výbavy je nutné zmínit hlavní oltář s monumentálním obrazem Zavraždění sv. Václava od Františka Antona z Freenthalu a hlavně sošku Madony s dítětem z cedrového dřeva v oltáři v severní kapli Panny Marie loretánské, původně umístěnou v loretánském kostele sv. Anny. V severní nice kněžiště byly po roce 1784 instalovány mramorové epitafy Václava Viléma Popela z Lobkovic (+1626) a jeho manželky Markéty Františky, rozené z Dietrichsteina (+1617), s portréty zemřelých.

Řada náhrobků pocházejících z druhé poloviny 16. a první poloviny 17. století dodnes doprovází prostory kostela a přispívá k historickému charakteru místa. Věž kostela prošla během věků několika úpravami, původní gotický vzhled z počátků 16. století je zachován pouze v přízemí a prvním patře, následkem požáru z roku 1584. Dalšími úpravami prošla kostelní věž v 18. století. Vybudováním přístavku se schodištěm vznikl nový vstup a v roce 1768 získala věž novou báň, dodnes dokreslující charakteristickou podobu mikulovské kostelní věže.

V patře s ochozem kdysi hlídal věžník, který chránil město před požáry či blížícími se nepřátelskými vojsky. Při výstupu nahoru budete také procházet kolem obrovských zvonů, jež nejstarší z nich pochází z roku 1615. Významná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově byla založena s povolením papeže Řehoře XV. kardinálem Františkem z Dietrichsteina listinou z 22. srpna 1625. Prvním představeným kapituly - proboštem - se stal Jiří Otislav z Kopenic, doposud mikulovský farář a děkan.

Úkolem probošta a čtyř kanovníků bylo zajištění duchovní správy ve městě a výkon přesně stanovaných každodenních modliteb. Hmotné vybavení nové instituce zajišťoval kardinál ze svých důchodů; v pozdějších letech bylo dále rozhojňováno. Založení kapituly významně napomohlo prestiži Mikulova, v té době největšího poddanského města na Moravě. Úřad mikulovského probošta byl obsazován na návrh majitele panství, a kapitula spadala až do roku 1783 pod olomouckého biskupa, resp. arcibiskupa, poté pod brněnského.

O rok později byla v Mikulově utvořena druhá farnost, u kostela sv. Jana Křtitele, přičemž funkci duchovního správce zde od té doby vykonával jeden z členů kapituly. Již od počátku sídlil probošt se sborem kanovníků v domech v sousedství kostela sv. Václava, které získaly za rozsáhlé přestavby na konci 17. století proboštem Petrem Reharmontem svou dnešní podobu. V čele mikulovské kapituly za dobu její existence vystřídalo dvacet pět proboštů, z nichž řada náležela k významným mužům své doby, včetně posledních dvou Vladimíra Nováčka a současného probošta Stanislava Krátkého, kteří oba v padesátých letech 20. století poznali život v komunistických věznicích.

Z minulých dob připomeňme probošta Mikuláše Dufoura z Vionny (proboštem v letech 1781-1809), který byl císařem Josefem II. vyslán uklidnit náboženské poměry a zabýval se alchymií; či Vincence Weintridta (proboštem 1843-1849), významného myslitele a teologa, či Karla Landsteinera (proboštem 1886-1909). Jiní se zasloužili o hmotné podmínky kapituly i o stavební podobu kostela a proboštství.

Abyste na našich stránkách rychle našli to, co hledáte, ušetřili spoustu klikání a nezobrazovaly se vám reklamy na věci, které vás nezajímají. Abyste web viděli v zobrazení na které jste zvyklí a nemuseli se pokaždé přihlašovat. Proto od vás potřebujeme souhlas se zpracováním cookies.

V dnešní době je kostel sv. Václava v Mikulově nejen duchovním centrem farnosti, ale i historickým a kulturním místem, které přitahuje turisty díky Arkádovému ochozu věže, panoramatickému výhledu na Mikulov a Pálavu, a výstavám v patrech věže. Architektura a vybavení kostela odrážejí složité historické období rekatolizace a proměn města v průběhu staletí.

kostel sv. Václava Mikulov panorama

Navíc se můžete podívat na výstavy fotografií a obrazů umělců z regionu přímo ve věži a okolí této historické stavby. Arkádový ochoz věže skýtá jedinečný panoramatický pohled na celé Mikulov a široké okolí.

Informativně: Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava v Mikulově byla založena jako významná součást tamní duchovní správy; existence kapituly a její proboštství měly vliv na prestiž města a jeho postavení v Moravě. Změny ve správě a reorganizace uvnitř církevního systému zasahovaly i Mikulov v průběhu času a ovlivnily způsob, jakým farnost funguje dodnes.

AspektPopis
Rok založení kapituly1625
První proboštJiří Otislav z Kopenic
Klíčové stavby na kosteletrojlodí, sakristie, arkádový ochoz
Stavba věžeposílení o patro, 1768 nová báň

Pokud je potřeba, lze doplnit i další údaje o aktuálním stavu farnosti, kontaktech či podrobnostech o spolupráci s místní komunitou a organizacemi, které spravují či využívají kostel sv. Václava jako kulturní a duchovní centrum Mikulova.

tags: #rimskokatolicka #farnost #u #kostela #sv #vaclava