Sousosy a sochy v kostele: výjev svatého Václava a další atributy barokní výzdoby

KOSTEL SV. Svatostánek - stejně starý jako kostel, dostavěný L.P. Sv. Václav na obraze se 7 anděly a jedním lvem, pravděpodobně symbolem české státnosti, drží jej 2 sochy andělů, obraz je dílem Jana Kautsche a pochází z 3. čtvrtiny 18. století - jako sám kostel, odborně byl restaurován L.P. 1845 a 2012. Neposkvrněné Srdce Panny Marie vlevo a Nejsvětější Srdce Ježíšovo naproti, obě sochy měří 120 cm a pocházejí z r. Kazatelna také z 18. století s 2 anděly, jednou hlavičkou a sochou Krista Spasitele nahoře. Na boku kazatelny jsou tři reliéfy ze života sv. Na stropě: obraz Boha Otce asi z dob 1. znak žďárského opata Bernarda Henneta, stavitele kostela, na kterém r. nahoře menší obraz sv. Jana Nepomuckého, českého kněze a mučedníka, doplněný dvěma anděly a dvě andělské hlavičky, vedle socha sv. Cyrila, stejně jako socha jeho bratra, má 180 cm a pochází z Prahy z dílny mistra J. Krejčího, kde byly obě vytvořeny v roce 1897. Náš tehdejší biskup si přál, aby v každém kostele byli naši hlavní patronové a věrozvěstové zobrazeni, buď na plátně nebo jako sochy či sousoší anebo v oknech.

Vlevo vpředu je Rodina sv. Jáchyma a Anny s Pannou Marií doplněný 2 anděly nahoře, menší obraz sv. Floriána, mučedníka v Rakousku (+304), svátek 4. května, doplněný 3 anděly a dvě andělské hlavičky, vedle socha sv. Metoděje (jasné poznávací znamení je pallium - bílý pás kolem ramen s černými křížky - which může nosit jen arcibiskup a platí to dodnes!). A to byl jen sv. Metoděj. Kamenná křtitelnice pochází z 19. století. Uprostřed kostela je oltář Panna Maria Lurdská, sv. Josef napravo od ní, nalevo socha sv. Scholastiky, sestry sv. Benedikta, abatyše (opatky, abbas = opat) v Itálii (+543), svátek 10. února. Oltář pochází z poslední čtvrtiny 19. století a stojí na místě bývalého třetího vchodu, je to dar bezdětných manželů Josefa a Františky Procházkových z Nového Veselí, proto se někteří domnívali, že tam jsou sochy sv. Josefa a sv. Naproti: obraz 14 svatých pomocníků, který je zřejmě starší než kostelní budova. Uprostřed je zdůrazněn sv. Kryštof, aby si ho člověk hned všiml, protože s pohledem na něj a přáním i prosbou, abychom i my jako on posloužili Pánu Ježíši, máme začínat každý den. Proto byly na kostelech i zvenku veliké obrazy tohoto světce, který žil v Malé Asii ve 3. století a má svátek 25. 7. Na obraze je však celkem 19 postav - 14 světců, Ježíšek, kterého nese sv. Kryštof, nahoře Panna Maria a sv. Marie Magdaleny a 2 hlavičkami andělů, vpravo s reliéfem sv. Petra a dvěma hlavičkami.

V sakristii: kříž a sošky sv. Jana evangelisty a Panny Marie Bolestné, v původní barokní skříni na potřeby ke mši sv. je i primiční kalich věnovaný rodákem P. J. Křivánkem, který působil a zemřel v Kanadě. Socha Vzkříšení z 19. století. Tři kropenky, vedle každého vchodu jedna, jsou z 18. Ve věži: hodiny se 4 ciferníky a 4 zvony: Ave Maria z r. 1947 - 280 kg, C 2, 76 cm vysoký, 60 cm v průměru, umíráček z r. 1832, který přežil dvě války, 31 cm vysoký, 24 cm v průměru. V roce 2020 byly v Polsku pořízeny 2 nové zvony: sv. Václav - 435 kg, A 1 a sv. Jan Pavel II. s připomínkou sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandra - 205 kg, D 2. Požehnal je 27/9 pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul a byly zavěšeny 20/10 2020 a zvoní od 22/10 2020 (sv. Románská křtitelnice z původního kostela, který stál na starém hřbitově na místě dnešní márnice a je připomínaný už L.P.).

Sochy na průčelí kostela, opatřeny pletivem proti holubům, jsou zřejmě o něco mladší: vlevo socha sv. Antonína Paduánského, kněze a učitele církve, který žil v Portugalsku a v Itálii v 13. století, svátek 13. června, s Ježíškem v náručí, ale na rozdíl od sv. Josefa nedrží lilii, je opásán provazem s třemi uzly a na hlavě má tonzuru - vyholenou pleš, vpravo je socha sv. Jana Sarkandra, umučeného pro zpovědní tajemství 20.3.1620 v Olomouci. Když se kostel stavěl, už se očekávalo jeho blahořečení (došlo k němu až r. 1860 a svatořečen byl v r. 1995 v Olomouci), proto se na více místech už připravovaly jeho sochy, ale nesměly být po něm pojmenovány. Proto se hledali příbuzní světci a jejich jménem byla ta socha označena. Těchto případů bylo více, v N. Veselí byl jako krycí světec vybrán sv. Josef Kalasánský (+ 1648) a je zobrazen v kněžském rouchu a plášti, jaký se nosil v 17. století.

U bočního vchodu: pískovcová socha sv. Václava od místního rodáka Julia Pelikána z roku 1965, jeho poslední dílo, které z vděčnosti za návrat do církve věnoval farnosti, kde byl pokřtěn. Za řekou Oslavou, za potokem, jak říkají místní podle skutečného stavu, stojí barokní fara z roku 1784, před ní je socha sv. Floriana z konce 19. století, stodola je z roku 1811. Na kopci naproti je kaple z roku 1680, ke cti ochránců před morem - sv. Rocha, vyznavače ve Francii (+1327), svátek 16.8., sv. Šebestiána, mučedníka v Římě (+ 3. století), svátek 20.1. a sv. Rozálie Palermské, panny a poustevnice na Sicílii (+ ve 12. století), svátek 4.9., pouť je vždy po sv. Z okna severního: komíny Žďasu, Budeč, Bednářův kopec nad Jiříkovicemi, Harusův kopec nad Radňovicemi s televizním vysílačem, střechy hospodářských budov v Rokytně nad Novým Městem, Vatín, Jámy a nad nimi kopec Vejdoch (663 m n.m.) - typický bod na obzoru, viditelný skoro z celé naší farnosti: na rovném poli mezi lesy osamělá dvojice lip z r. 1968 (česká a slovenská), kde k 100. Svatý Pantaleon - lékař (medik) a mučedník, žil ve 3. století; Svatý Erasmus - biskup a mučedník; Svatý Jiří - voják a mučedník; Svatý Diviš (Dionýsius - Denis) - biskup a mučedník; Svatý Eustach - důstojník, umučen v Římě 20. září r. 7.; Svatý Kryštof - mučedník, žil v Malé Asii ve 3. století; Svatá Barbora - panna a mučednice; Svatá Markéta - panna a mučednice; Svatá Kateřina - panna a mučednice; Svatý Achác - důstojník a mučedník; Svatý Blažej - biskup a mučedník; Svatý Jiljí - opat; Kromě křížové cesty máme Pána Ježíše v kostele zobrazeného v různém věku a více výtvarných podobách 11 krát.

Prosíme ji, abychom dokázali jako ona být na svém místě služebnicí-služebníkem Páně a celým životem říkat: Ať se mi stane podle slova Tvého. Děkujeme jim, že nás provázejí na všech cestách, a prosíme, ať nás jednou doprovodí až ke trůnu Nejvyššího.

A sv. Václava prosíme: Nedej zahynouti nám ni budoucím. Potěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave. Bože, buď milostiv a žehnej na přímluvu sv. Vatikán. Tato biblická slova inspirovala tvůrce i název díla: „Netušení andělé“ („Angels Unawares“). Bronzové sousoší zobrazuje skupinu migrantů různých kultur z rozličných dějinných dob. Papež František zdůraznil, aby toto dílo bylo umístěno na náměstí sv. Petra a připomínalo evangelní výzvu k pohostinnosti. QR kód na destičce umožňuje přístup k webovým stránkám s informacemi o vzniku díla a Františkových promluvách, poselstvích a nauce o přijímání migrantů a uprchlíků. „Netušení Andělé“ není jediným dílem Timothyho Schmalze ve Vatikánu; autor také tvořil sochu Homeless Jesus - Ježíš bezdomovec, odhalena v roce 2016 během Jubilea milosrdenství.

Fragment barokního anděla, ztracenou část sousoší sv. Václava z Karlova mostu, vytaženou z Vltavy před sedmnácti lety, připomíná proměnlivost rekonstrukce a dokumentace. Příběh podoby sousoší ukazuje, že dokumentační záznam vyžaduje pečlivou kontrolu a porovnání s dobovými grafickými zobrazeními, protože ikonoskopické rekonstrukce mohou být klamné. Příběh se dotýká rovněž tématu militární a kulturní historie regionu, kdy se v různých místech objevují sochy a kaple, často spojované s místními patrony a významnými osobnostmi.

tags: #sousosi #kneze #s #andelem